24 C 89/2021-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 30. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se co do 13 670,20 Kč jedná o nesplacenou zápůjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 25. 5. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy společnost zapůjčila žalovanému 10 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 917 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 1 789 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 408 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 720 Kč), to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 4 340 Kč. Co do 20 315,20 Kč se pak jedná o nesplacenou zápůjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 1. 3. 2017 mezi žalovaným a společností. Na základě uvedené smlouvy společnost zapůjčila žalovanému 18 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 650 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 3 220 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 496 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 934 Kč), to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 561 Kč. Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 12 682 Kč. Žalobou uplatněné nároky pak byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni. 2. Žalovaný k věci pouze uvedl, že zápůjčky si od společnosti bral, neboť vybavoval domácnost. V té době byl v exekuci, což bylo zřejmé z výplatních pásek, které předkládal obchodní zástupkyni společnosti, neboť mu bylo strháváno ze mzdy. 3. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 1. 3. 2017 žalovaný a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek ve výši 15 650 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 3 220 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 496 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 934 Kč), to vše v pravidelných 59 týdenních splátkách po 561 Kč a poslední 60. ve výši 551 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaný stvrdil, že mu byla částka 18 000 Kč v hotovosti předána. 4. Z listiny nazvané tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný na tuto zápůjčku společnosti uhradil celkem 12 682 Kč. 5. Z další listiny nazvané smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 25. 5. 2017 žalovaný a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek ve výši 8 917 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 1 789 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 720 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 408 Kč), to vše v pravidelných 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední 60. ve výši 273 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaný stvrdil, že mu byla částka 10 000 Kč v hotovosti předána. 6. Z listiny nazvané tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný na tuto zápůjčku společnosti uhradil celkem 4 340 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávek za žalovaným uplatněných v tomto řízení. 8. Z dopisu ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že jím společnost oznámila žalovanému, že pohledávky za ním ze shora citovaných smluv postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalobkyně tento dopis dne 14. 2. 2020 odeslala žalovanému. 9. Z dopisu ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 49 171,99 Kč do 30. 4. 2020, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalované byl tento dopis odeslán dne 24. 4. 2020. 10. Soudu je z úřední činnosti známo, že jen od roku 2012 má žalovaný u zdejšího soudu vedeno 10 exekucí. 11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost se žalovaným uzavřela dvě smlouvy nazvané smlouva o zápůjčce, a to dne 1. 3. 2017, na základě které žalovaný od společnosti obdržel 18 000 Kč, které se zavázal vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 650 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 3 220 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 496 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 934 Kč), to vše v pravidelných 59 týdenních splátkách po 561 Kč a poslední 60. ve výši 551 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy, přičemž na tento závazek žalovaný zaplatil jen 12 682 Kč, a dále pak dne 25. 5. 2017, na základě které žalovaný od společnosti obdržel 10 000 Kč, které se zavázal vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 917 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 1 789 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 720 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 408 Kč), to vše v pravidelných 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední 60. ve výši 273 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy, přičemž na tento závazek žalovaný zaplatil jen 4 340 Kč Tyto pohledávky pak byly dne 20. 1. 2020 postoupeny žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 13. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2.