28 C 176/2021-52 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr zemního plynu a elektřiny v odběrném místě vedeném pod adresou: [adresa žalovaného], a dále z titulu dlužných nákladů upomínání. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Ze smlouvy ze dne 26. 3. 2019 označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat zemní plyn žalovanému a související služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu zemního plynu a související služby. Zákazník se smlouvou zavázal hradit pravidelné zálohy. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky plynu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu plynu spotřebovaného v době od 12. 4. 2019 do 25. 4. 2019 ve výši 1 816 Kč se splatností do 16. 5. 2019. Z konečného vyúčtování za plyn [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému za spotřebu plynu a poskytovaných služeb v období od 26. 4. 2019 do 8. 11. 2019 vyúčtovala částku ve výši 3 806,71 Kč splatnou dne 2. 1. 2020. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 28. 3. 2019, jejíž součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do výše uvedeného odběrného místa elektrickou energii a zajistit na vlastní jméno a účet službu distribuční soustavy a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služeb. Zákazník se smlouvou zavázal hradit pravidelné zálohy. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] se podává, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky za spotřebu elektrické energie v období od 23. 8. 2019 do 14. 1. 2020 ve výši 5733,41 Kč se splatností do 24. 2. 2020. Z opravného vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k doplacení částky 556 Kč za službu [anonymizováno] bez starosti za období od 1. 5. 2019 do 31. 8. 2019, se splatností do 22. 1. 2020. Z upomínky ze dne 15. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na zaplacení částky 8 536 Kč v dodatečné lhůtě do 29. 10. 2019. Za zaslanou upomínku vyúčtovala žalovanému částku 240 Kč. Z upomínky ze dne 29. 7. 2019 vyplynulo, že žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení částky 3 796 Kč v dodatečné lhůtě do 12. 8. 2019. Za zaslanou upomínku žalovanému vyúčtovala částku 240 Kč. Z upomínky ze dne 5. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení dlužné částky 2 056 Kč v dodatečné lhůtě do 19. 6. 2019 a za zaslanou upomínku mu vyúčtovala částku 240 Kč. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení žalované částky a současně jej poučila, že v případě marného uplynutí dodatečné lhůty k plnění se se svým nárokem obrátí na soud. Z poštovního podacího archu ze dne 1. 12. 2020 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovanému odeslal prostřednictvím České pošty, s. p. doporučenou zásilku. Ze všeobecných podmínek dodávky elektřiny a shodně i plynu bylo zjištěno, že si strany sjednaly povinnost zákazníka uhradit paušální náklady ve výši 240 Kč za každou zaslanou upomínku. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 6. 3. 2017, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a smlouva o sdružených dodávkách plynu dle § 72 cit. zák. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázal, pročež žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou energii právo požadovat po žalovaném jak zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur, tak paušální náhradu nákladů vynaložených za zaslané upomínky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě a sjednané náklady upomínání nejsou vzhledem k vymáhané povinnosti i finanční náročnosti administrativních úkonů nikterak nepřiměřené, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 872,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.