30 C 132/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 567 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO], (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 30. 4. 2015 smlouvu, na základě které dodávala žalovanému zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odebraný plyn zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 8. 12. 2016 do 4. 12. 2017 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 1 851 Kč, splatnou 12. 2. 2018. Z takto vyúčtované částky žalovaný neuhradil ničeho. Za období od 5. 12. 2017 do 22. 1. 2018 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 716 Kč, splatnou 27. 12. 2017. Z takto vyúčtované částky žalovaný neuhradil ničeho. Dne 5. 11. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že smluvní strany tj. žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na dobu určitou do [datum], ale tímto dodatkem byla prodloužena do [datum] Smluvní strany projevily zájem o její prodloužení do [datum]. Tímto měl soud za prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. 6. Po právní stránce se jedná u dodávek plynu o smlouvy kupní a v obecném smyslu na ně dopadá ust. § 2079 a násl. o. z., neboť energie jsou přírodní ovladatelné síly, které jsou v praxi předmětem obchodu. Vzhledem k tomu, že se jedná o speciální komodity, na které se vztahuje energetický zákon z.č. 548/2000 Sb. musí smlouvy uzavírané na jejich dodávky splňovat rovněž požadavky ust. § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon): Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto obchodníkem s plynem a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému zemní plyn a žalovaný se zavázal zaplatit za odebraný plyn dohodnutou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně za plyn odebraný ve shora uvedeném období vyúčtovala žalovanému částku v celkové výši 2 567 Kč. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 567 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit Advokátu žalobkyně. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.