30 C 163/2021-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 2. 3. 2021 u místně nepříslušného soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jako ubytovatel uzavřela se žalovaným jako ubytovaným dne 29. 12. 2017 smlouvu o ubytování, na základě které poskytla žalovanému přechodné ubytování umístěné v budově žalobkyně ve statku, oproti povinnosti žalovaného platit za ubytování částku 2 000 Kč měsíčně a spotřebované energie. Smlouva byla uzavřena na období od 1.1.2018 do 1.1.2019 Smluvní vztah byl ukončen na základě dohody, a to ke dni 24. 7. 2018. Za ubytování žalobkyně vystavila žalovanému faktury [číslo] ze dne 14. 5. 2018 na částku 2 312 Kč fakturou [číslo] ze dne 9. 6. 2018 na částku 1 111 Kč a ze dne 6. 8. 2018 fakturu [číslo] na částku 2 423 Kč. Žalovaný ve lhůtách splatnosti, které byly stanoveny v předmětných fakturách dlužné částky neuhradil a ocitl se tak v prodlení od 21. 8. 2018. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky, a to výzvami ze dne 15. 1. 2018, 8. 1. 2019 a 14. 1. 2021 a dále výzvou vystavenou právním zástupcem žalobkyně ze dne 18. 2. 2019. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o ubytování dne 29.12.2017, na základě které umožnila žalovanému za cenu 2000Kč a za spotřebu tepla v ceně 826,45Kč bez DPH užívat přechodné ubytování v bytě 1+kk v 1. patře statku v [anonymizováno] ul. čp [anonymizováno] v [obec]. Na základě ukončení smlouvy o ubytování užíval žalovaný uvedený byt do 24.7.2018. Fakturou [číslo] měl soud za prokázáno, že spotřeba energií a platba za ubytování za duben 2018 činila 2 312 Kč, fakturou [číslo] měl soud za prokázáno, že platba za ubytování a energie květen 2018 činila 1 111Kč. Fakturou [číslo] měl soud za prokázáno, že platba za ubytování a energie v červnu 2018 činila 2975,90 Kč. Na tuto fakturu byla zúčtována platba žalovaného ve výši 3 000 Kč. Přeplatek ve výši 24 Kč byl zaúčtována na celkový dluh. Fakturou [číslo] měl soud za prokázáno, že platba za ubytování a energie v období od 1.7.2018 do 24.7.2018 činila 2 423 Kč. Splatnost této faktury nastala dne 20.8.2018 činil celkem 5846-24 tj. 5822Kč. Z vyúčtování spotřeby elektřiny a vody ve statku domácích zvířat soud zjistil, že účtované ceny odpovídají vystaveným fakturám. Z upomínky ze dne 15.11.2018 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán bez uvedení lhůty, do které má být platba provedena. Stejně tak v upomínkách ze dne 8.1.2019 a 14.1.2021. V předžalobní upomínce ze dne 18.2.2019 rovněž lhůta uvedena nebyla. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2326 o.z. smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. 6. Podle ustanovení § 2327 odst. 1 o.z. ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení (ubytovací prostor) a využívat služby s ubytováním spojené. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval v zařízení tj. na Statku [anonymizována dvě slova] byt 1+kk za jehož užívání mu žalobkyně měsíčně účtovala náklady tj. služby a cenu za ubytování sjednanou ve smlouvě o ubytování. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen 5 822 Kč tak, jak bylo shora zjištěno. Splatnost poslední červencové faktury nastala dne 20.8.2018. Dnem následujícím se žalovaný ocitl v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 822 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.