30 C 317/2019-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o stavebním spoření [číslo] na základě uvedené smlouvy požádala o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne dvacátého [datum] žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 150 000 Kč po splnění podmínek pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření byl žalované ke dni [datum] na základě úvěrové smlouvy poskytnut úvěr ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] žalobkyně provedla ke dni 30. 1. 2015 vyúčtování mezi úvěrového účtu [číslo] vkladového účtu [číslo]. Zůstatek na vkladovém účtu [číslo] činil ke dni vyúčtování částku ve výši 93 872,40 Kč. Vyčerpaný meziúvěr ve výši 150 000 Kč byl splacen finanční částkou ve výši 93 872,40 Kč převedenou skladového účtu [číslo] poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření ve výši 56 127,60 Kč. Ke dni vyúčtování evidovala žalobkyně na mezi úvěrovém účtu [číslo] nedoplatek ve výši 510 Kč uvedený nedoplatek přeúčtovala na úvěrový účet [číslo]. žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr ze stavebního spoření splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč, které měly být poukazovány vždy nejpozději do dvacátého dne příslušného měsíce, počínaje měsícem lednem 2016 na úvěrový účet [číslo]. Žalovaná nesplnila povinnost dlužníka z úvěrové smlouvy, když řádně a včas nehradila sjednané splátky úvěru ze stavebního spor. Žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 8. 4. 2019 souladu s obecnými úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy a požádala o úhradu pohledávky. Pohledávka byla splatná nejpozději dne 30. 4. 2019. Žalovaná pohledávku neuhradila. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 23. 8. 2019 výzvu ke splnění povinnosti. K datu 30. 4. 2019 činila pohledávka žalobkyně částku ve výši 45 487,22 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, jejímž předmětem se stal závazek žalobkyně poskytnout žalované na její žádost a za podmínek stanovených touto smlouvou jednak meziúvěr ze stavebního spoření do výše 150 000 Kč, který měl být veden na meziúvěrovém účtu dlužníka [číslo] jednak úvěr ze stavebního spoření pod [číslo] do výše 82 500 Kč na základě smlouvy o stavebním spoření ze dne [datum] číslo smlouvy [číslo] do výše rozdílu mezi cílovou částkou (150 000 Kč) a zůstatkem na účtu, jehož čísle totožné s číslem jeho smlouvy o stavebním spoření (nejméně 67 500 Kč) k datu přidělení Čížové cílové částky. Úvěr byl poskytnut jako účelový na údržbu a změnu bytu. Závazky žalované z uvedené smlouvy měla být povinnost splatit úvěr v plné výši a zaplatit úroky a další částky a úhrady stanovené úvěrovou smlouvou. Úroková sazba a měsíční splátka na úvěrovém účtu činila 2,95% p.a. a 1 200 Kč měsíčně. Za správu úvěru byla účtována úhrada ve výši 30 Kč v roční výši. Na základě článku IV. nazvaného Podmínky pro čerpání shora uvedené úvěrové smlouvy bylo čerpání úvěru možné po splnění následujících podmínek: 1/Přidělení cílové částky a 2/vyplacení uspořené částky ze stavebního spoření. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela smlouvu o stavebním spoření pro cílovou částku ve výši 150 000 Kč s tím, že jí byla naúčtována úhrada za uzavření smlouvy ve výši 1 500 Kč a žalovaná se zavázala v této smlouvě k pravidelnému měsíčnímu vkladu ve výši 1 700 Kč a žádala o přiznání státní podpory a prohlásila, že splňuje zákonné podmínky pro její získání. 5. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného zaevidování smlouvy o stavebním spoření, měl soud za zjištěné, že žalobkyně přijala návrh žalované na uzavření smlouvy o stavebním spoření a zaevidovala tuto smlouvu pod [číslo]. 6. Na základě žádosti o čerpání ze dne [datum], která byla doručena do podatelny žalobkyně, měl soud za to, že částka 150 000 Kč byla převedena na účet žalované číslo [bankovní účet] vedený u [příjmení] [příjmení]. 7. Uvedené tvrzení o čerpání finančních prostředků má soud za prokázáné rovněž z listiny, a to dopisu ze dne 13. 11. 2015 určeného žalované, kde žalobkyně sděluje žalované, že na základě jejího písemného příkazu bylo dne 12. 11. 2015 provedeno čerpání finančních prostředků z jejího meziúvěrového účtu bankovním převodem ve výši 149 000Kč a částky ve výši 1 000 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí meziúvěru v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. 8. Z listiny nazvané Pokyny k zahájení splácení úvěru ze stavebního spoření s datem 2. 12. 2015 měl soud za to, že žalobkyně oznámila žalované, že splnila podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a že nadále bude splácet pouze řádný úvěr. V tomto dopise žalobkyně žalované uvedla číslo úvěrového účtu i variabilní symbol, pod kterým měla žalovaná měsíčně platit splátku ve výši 1 200 Kč s počátkem splácení od ledna 2016. V uvedeném dopise je rovněž uveden stav úvěrového účtu ke dni 30. 11. 2015 částkou - 56 637,60 Kč. 9. Z dopisu žalobkyně nazvaného odstoupení od smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] okamžitá úhrada pohledávky ze dne 8. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy a požadovala úhradu celé pohledávky, včetně příslušenství ve výši 45 487,22 Kč, a to nejpozději do 30. 4. 2019. 10. Podacím archem České pošty s.p. ze dne 8. 4. 2019 má soud za to, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 11. Z předžalobní výzvy ze dne dvacátého 23. 8. 2019 má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou o úhradu pohledávky ve výši 47 291,51 Kč bez uvedení lhůty ke splnění povinnosti. 12. Z podacího archu České pošty s.p. ze dne 23. 8. 2019 má soud za to, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená korespondence. 13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 14. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. V daném případě bylo na základě shora provedených důkazů nepochybně prokázáno, že žalované byl poskytnut meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 150 000 Kč, který byl převeden na její účet, který v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla. Naspořená částka ze stavebního spoření ve výši 93 872,40 Kč byla poskytnuta na splacení tohoto úvěru, čímž byla vyčerpaná částka snížena na částku 56 127,60 Kč, když spolu s částkou 510 Kč jako nedoplatku z meziúvěrového účtu měla žalovaná měsíčně splácet splá