30 C 75/2021-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 26. 10. 2020 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 17. 2. 2018 smlouvu [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za plnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalované následující přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy: MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: MAC: [anonymizováno]). Převzetí předmětného zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že soustavně nehradila řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací proto právní předchůdkyně žalobkyně jednostranně ukončila v důsledku zmíněného porušení smluvní vztah založený smlouvou odstoupením od smlouvy označeným jako Upomínka – odstoupení od smlouvy ze dne 10. 10. 2018. Dle čl. 7 Všeobecných obchodních podmínek, jestliže uživatel nevrátil poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do sedmi-14 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátil zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídal běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smlouvou. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila žalobkyni zařízení, které jí bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy nárokovala žalobkyně zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč, a to dle Ceníku. Ujednání, kterým byla sjednána smluvní pokuta, bylo obsaženo přímo ve smlouvě, konkrétně se jednalo o ustanovení písm. f) ve spodní části formuláře smlouvy, které výslovně stanovilo, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle Ceníku, pokud nevrátí poskytnuté přijímací zařízení včas a v pořádku. V souladu s Všeobecnými podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně vystavovala vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Vyúčtování obsahovalo cenu za všechny služby a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období byla 1 měsíc. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: vyúčtování [číslo] se splatností dne 20. 7. 2018 konkrétně s nárokem 70 Kč za pronájem WIFI ED3.0 ve výši 70 Kč, dále vyúčtování [číslo] se splatností dne 20. 8. 2018, konkrétně s nárokem za pronájem WIFI ED3.0 ve výši 70 Kč, dále vyúčtování [číslo] se splatností dne 20. 9. 2018, konkrétně s nárokem ve výši 493,22 Kč z důvodu odpojení pro nedoplatek ve výši 500 Kč a za pronájem WIFI ED3.0 ve výši - 6,78 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2020, avšak do dnešního dne nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 15. 2. 2018 bylo zjištěno že žalovaná si u právní předchůdkyně žalobkyně objednala služby jako [anonymizováno] internet, TV Start a pronajala si modem WIFI ED3.0 za 70Kč měsíčně. Podle zakázkového listu ze dne 16. 2. 2018 má soud za prokázáno že žalovaná převzala zařízen označené výrobním číslem [anonymizováno] z odstoupení od smlouvy ze dne 10. 10. 2018 soud zjistil že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu nehrazení vyúčtování ze strany žalované, když odstoupení se stalo účinné ke dni 20. 10. 2018. V tomto odstoupení od smlouvy požádala žalovanou o vrácení pronajatého zařízení konkrétně MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: MAC: [anonymizováno]) ve lhůtě do 14 dnů od data ukončení smlouvy to je do 3. 1. 2018. Zároveň žalovanou informovala o možnosti naúčtovat žalované smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Z vyúčtování [číslo] s datem splatnosti 20. 7. 2018 soud zjistil vyúčtovanou částku za pronájem WIFI ve výši 70 Kč. Z vyúčtování [číslo] se splatností 20. 8. 2018 soud zjistil vyúčtovanou částku za pronájem WIFI ve výši 70 Kč. Z vyúčtování [číslo] se splatností dne 20. 9. 2018 soud zjistil vyúčtovanou částku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a odečet částky ve výši 6,78Kč za pronájem WIFI. Z podacího archu ze dne 14. 5. 2020 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na adresu žalované zasílána doporučená pošta z výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2020 bylo zjištěno že právní zástupkyně žalobkyně žádala žalovanou o úhradu dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení této výzvy. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním, jinak jedná. 6. Dle ust. § 1813 věta prvá o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 7. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí,, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. V daném případě uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně spotřebitelskou smlouvu, a sice smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Tato smlouva obsahovala ujednání o smluvní pokutě v článku f), který odkazoval na ustanovení čl. 7 a 7.5 Všeobecných obchodních podmínek a dále pak na Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. V uvedeném článku smlouvy tedy bylo pouze uvedeno, jaká smluvní povinnost je zabezpečena úhradou smluvní pokuty, pokud nebude splněna. V daném případě se jednalo o povinnost vrátit pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. V rámci tohoto smluvního ujednání o smluvní pokutě nebyla vůbec sjednána výše této smluvní pokuty. Bylo pouze odkázáno na Všeobecné obchodní podmínky a na Ceník. Takovýto způsob ujednání o smluvní pokutě a postup jejího vymáhání považuje soud za neslučitelný s odkazem na ustanovení § 1813 o.z.. S odkazem na závěry z nálezu Ústavního soudu ze dne 21.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 soud dodává, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání o smluvní pokutě zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). Soud dodává, že při nerespektování této zásady založené nálezem Ústavního soudu uvedeným výše, nelze takovému jednání přiznat právní ochranu právě ve smyslu ustanovení § 1813 o. z., které je označilo za zakázaná. 9. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné ty 10. Podle ustanovení § 2213 o.z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 11. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat pouze, že žalovaná převzala zařízení, které jí bylo pronajato s tím, že každý měsíc bude hradit za pronájem zařízení částku ve výši 70Kč, přiznal soud žalobkyni pouze částku za nájem těchto zařízení tak, jak byly zjištěny se shora uvedených vyúčtování a smluvní pokutu shora zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť obsahem spisu nebylo prokázáno, že by jí nějaké náklady v řízení vznikly.