31 C 220/2021-71 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 40 738,01 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 23. 9. 2013 předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 124 996 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky se žalovaný po jeho vyčerpání zavázal splatit v měsíčních splátkách po 2 446 Kč, což však řádně a včas neučinil, neboť od doby poskytnutí úvěru až do jeho celkového zesplatnění ke dni 2. 5. 2020 celkově uhradil jen 194 785,81 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z databáze dlužníků, z insolvenčního rejstříku, z informací žalovaného a jeho zaměstnavatele, včetně výplatních pásek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 15. 12. 2021 se dostavila jen žalobkyně, a proto soud projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů. 4. Smlouvou o úvěru ze dne 23. 9. 2013 se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 124 996 Kč s úrokovou sazbou 17,53 % ročně s tím, že žalovaný měl za celou dobu trvání úvěru do 20. 9. 2021 celkově splatit částku 242 616 Kč v měsíčních splátkách ve výši 2 446 Kč. Dle historického výpisu z úvěrového účtu byl úvěr zcela vyčerpán čerpáními ze dne 23. 9. 2013 a 28. 11. 2013. Dle žalobních tvrzení a historického výpisu žalovaný splatil celkově částku 194 785,81 Kč. V žádosti o poskytnutí úvěru byl uveden pravidelný měsíční příjem žadatele ve výši 11 146 Kč u zaměstnavatele [právnická osoba], což dokládají i výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele. K výdajům žalovaného nebylo žalobkyní nic tvrzeno ani doloženo. Dopisem ze dne 2. 5. 2020 předchůdkyně žalobkyně celý dluh žalovaného zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 10. 7. 2020. Dopisem ze dne 4. 3. 2021 (odeslaného dne 5. 3. 2021) právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Z lustrace v insolvenčním rejstříku ze dne 25. 11. 2021 a z výpisu z databáze neplatných dokladů soud pro posuzovanou věc neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 5. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 23. 9. 2013 s žalovaným úvěrovou smlouvu, dle které poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 124 996 Kč, ze kterých žalovaný splatil částku 194 785,81 Kč. 6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jen ObchZ) se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu a smlouvy o úvěru. 7. Podle ustanovení § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 273 odst. 1 ObchZ lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 2. 2013) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 497 ObchZ, nicméně tuto smlouvu nelze považovat platnou, neboť žalobkyně neprokázala, zda a případně jakým způsobem byla splněna zákonná povinnost zakotvená v § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 2. 2013), a to s odbornou péčí komplexně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, což nesplňuje pouhé zjištění příjmů žalovaného ze zaměstnání bez toho, aniž by byly doložitelným způsobem zjištěny i výdaje žalovaného, zejm. na bydlení a na splácení dalších závazků. Zjišťování výdajů žalovaného žalobkyně netvrdila, natož aby je doložila, což je třeba považovat za porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je sankcionováno neplatností. Vzhledem k tomu, že je úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky neplatná, nezbývá, než plnění poskytnuté žalobkyní žalovanému ve výši 124 996 Kč považovat za bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního úkonu) ve smyslu § 451 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. obč. zák. Vzhledem k výši získaného bezdůvodného obohacení v částce 124 996 Kč na straně žalovaného a celkovou výší uhrazených splátek žalovaným v částce 194 785,81 Kč, lze konstatovat, že pohledávka žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, z titulu bezdůvodného obohacení zanikla ještě před zahájením tohoto řízení. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 11. Přestože byl žalovaný ve věci zcela úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by mu nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.