31 C 289/2020-54 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 960 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného dle smlouvy [číslo] ze dne 17. 10. 2012, které trvalo v období od 29. 10. 2012 do 16. 2. 2018, kdy pro nezaplacení pojistného zaniklo. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 29. 3. 2021. Vzhledem k tomu, že se nikdo z řádně předvolaných účastníků k nařízenému jednání nedostavil (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili), projednal soud věc v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů. 4. Z provedených listinných důkazů byl soudem učiněn následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne 17. 10. 2012 uzavřena pojistná smlouva [číslo] (s ročním pojistným 1 899 Kč) na pojištění vozidla žalovaného VW Touran, [registrační značka], s počátkem pojištění od 29. 10. 2012. Žalovaný za období od 29. 10. 2012 do 16. 2. 2018 neuhradil pojistné ve výši 960 Kč, přestože ho žalobkyně písemně informovala o dluhu na pojistném a vyzvala ho k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalovaný dluh na pojistném nezaplatil, a proto došlo k zániku pojištění k 16. 2. 2018, což žalobkyně žalovanému sdělila oznámením ze dne 27. 2. 2018. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného opětovně písemně vyzývala k úhradě dluhu dopisem ze dne 28. 5. 2020. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. 6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 1. 1. 2014, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že ke vzniku závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 19. 12. 2012, aplikoval soud v souladu s přechodnými ustanoveními zák. č. 89/2012 Sb. dále uvedené právní předpisy účinné do 31. 12. 2013. 7. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný, který se k žalobě nevyjádřil a neuvedl, že by např. pojistné uhradil, neplnil svoji povinnost hradit sjednané pojistné, a proto pojistná smlouva zanikla, přičemž žalovanému v rámci období od 29. 10. 2012 do 16. 2. 2018, kdy pojištění trvalo, vznikl (dosud neuhrazený) dluh na pojistném v celkové výši 960 Kč, na které má žalobkyně ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. nárok. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., resp. v daném případě, kdy je předmětem řízení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Z provedených důkazů lze dále považovat za prokázané, že počínaje dnem, od kterého žalobkyně uplatnila nárok na zákonné úroky z prodlení, bylo dlužné pojistné splatné a žalobkyni tak vzniklo z důvodu prodlení žalovaného i právo na zákonné úroky z prodlení (§ 1970 o.z.). S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě, zcela vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 960 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 100 Kč za polovinu odměny za jeden úkon realizovaný před podáním návrhu ve věci (jednoduchá předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 168 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že se v dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč (např. řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 16/2018, 31 C 133/2016, 31 C 203/2017 a 31 C 16/2016).