33 C 872/2011-166 — Okresní soud v Chomutově

Žalobci se žalobou podanou dne 30.11.2011 domáhali zaplacení částky 1.225.000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 22.1.2009 do zaplacení. Rozsudkem ze dne 22.8.2018 rozhodl okresní soud tak, že ve výroku I. žalobu o zaplacení částky 1.225.000 Kč s příslušenstvím zamítl a ve výroku II. uložil žalobcům uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 99.620,50 Kč. Proti rozhodnutí okresního soudu podali žalobci odvolání co do částky 505.000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 1.225.000 Kč od 22.1.2009 do 10.10.2010 a zákonnými úroky z prodlení z částky 505.000 Kč od 11.10.2010 do zaplacení. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek okresního soudu pokud jím byla zamítnuta žaloba na zaplacení 505.000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 1.225.000 Kč od 22.1.2009 do 10.10.2010 a z částky 505.000 Kč od 11.10.2010 do zaplacení a ve výroku II. zrušil a v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Žalobci se žalobou podanou dne 30.11.2011 domáhali zaplacení částky 1.225.000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 22.1.2009 do zaplacení. Svůj nárok opřeli o skutečnost, že žalobci poskytli dne 22.12.2008 žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 1.225.000 Kč a tuto skutečnost a způsob splacení půjčky stvrdili písemně dne 23.12.2008. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku do 21.1.2009. Tuto povinnost přes několikery upomínky nesplnil a je od 22.1.2009 v prodlení. Poskytnutí půjčky prokazovali žalobci písemnou smlouvou o finanční půjčce ze dne 23.12.2008, výpovědí žalovaného v hlavním líčení u Okresního soudu v Chomutově dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] a vyjádřením žalovaného v odporu. Žalovanému se nepodařilo poskytnutí půjčky vyvrátit. Tvrzení žalovaného, který zastával v průběhu řízení několik procesních obranných tvrzení, která si vzájemně odporují, vede k pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalovaného. Ani výpovědi svědků navržených žalovaným nevyvrátily důkazy žalobců o poskytnutí půjčky žalovanému. S ohledem na závěry uvedené krajským soudem, žalobci prokázali poskytnutí půjčky žalovanému. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a žádal její zamítnutí. V odporu proti platebnímu rozkazu žalovaný uvedl, že plnění je nedůvodné a bylo uhrazeno. V podání ze dne 1.8.2017 žalovaný uvedl, že žaloba je nedůvodná, ad eventum plnění je uhrazené a nárok žalobců není pravdivý, naopak je účelový. Žalovaný byl zprostředkovatelem mezi žalobci a [právnická osoba] – [anonymizováno]. [příjmení] ohledně stavby rodinného domu ve prospěch žalobců. Za tímto účelem mu bylo předáno 1.225.000 Kč, aby je předal zhotoviteli. Žalobci však požadovali podpis tzv. zajišťovací směnky, ačkoliv ví, že peníze byly předány a následně prostavěny (prohlášení [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 7.6.2010). Z důvodu opatrnosti žalovaný přiložil smlouvu o postoupení pohledávky a započtení na 720.000 Kč. Při jednání soudu dne 9.5.2018 žalovaný uvedl, že žalovanému částka 1.225.000 Kč nikdy nebyla poskytnuta jako půjčka. Tuto částku žalovaný obdržel jako zprostředkovatel pro [anonymizováno]. [příjmení], ale v jiné době a za jiných okolností. Listina smlouvy o půjčce obsahuje formální nedostatky, žalobci vyhotovili několik desítek identických smluv o půjčkách s různými vypůjčiteli, kdy sami uvádějí, že k reálnému kontraktu nikdy nedošlo. Žalobci nenavrhli potřebné důkazy o tom, že by dne 22.12.2008 poskytli částku 1.225.000 Kč a že se žalovaný zavázal toto částku vrátit, neunesli tak důkazní břemeno. Vedle toho žalovaný namítal, že smlouva o půjčce ze dne 23.12.2008 je smlouvou„ naoko“, když nešlo o finanční půjčku a peníze nebyly reálně předány (tyto peníze nebyly určeny ani pro [příjmení]). Listina označená jako smlouva o půjčce má vady. Jako půjčitelé jsou označeni manželé [celé jméno žalobce], kdy z tvrzení paní [celé jméno žalobkyně] vyplývá, že nikdy nepůjčila žalovanému peníze a ani k tomu nedala souhlas. V listině je vypůjčitel označen jménem [celé jméno žalovaného] bez identifikace (data narození, adresy). Listina jako smlouva o půjčce je tak neplatná a tedy by došlo předáním peněz k bezdůvodnému obohacení. Pokud by soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení, právní zástupce s ohledem na promlčecí subjektivní lhůtu, vznáší námitku promlčení. Vedle toho u půjčky musí jít o reálný kontrakt, není možné podepsat smlouvu o půjčce, ač peníze nejsou poskytnuty. Pokud byla půjčka poskytnuta jindy, než hovoří listina, pak by smlouva o půjčce byla uzavřena ústně. Listinná podoba smlouvy je buď smyšlená, anebo hovoří o jiné transakci, než která je předmětem této žaloby. Žalobce také nedovedl vysvětlit, proč půjčka ve výši 1.225.000 Kč nebyla uvedena v listině, kde si zaznamenával půjčky. Z těchto důvodů žalovaný žádá zamítnutí žaloby. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Podle listiny označené jako smlouva o finanční půjčce datované dne 23.12.2008 podepsané žalobci jako věřiteli (v trestní věci žalobkyně uvedla, že půjčky byly vedeny na ně oba, kdyby se s manželem něco stalo) a žalovaným jako dlužníkem (kdy žalovaný nikdy nezpochybňoval, že by listinu podepsala jiná osoba), žalovaný podepsal, že finanční půjčka ve výši 1.225.000 Kč byla poskytnuta v hotovosti do vlastních rukou dlužníka dne 22.12.2008 s termínem vrácení do 21.1.2009. Žalovaný se zavázal finanční půjčku vrátit v uvedeném termínu. [příjmení] [příjmení] podnikající pod [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [IČO] v čestném prohlášení datovaném 7.6.2010 prohlásil, že mu byla ze strany žalovaného poskytnuta částka ve výši 1.225.000 Kč na úhradu části ceny díla, které prováděl na základě smlouvy o dílo [spisová značka] ze dne 1.6.2006 ve prospěch žalobců. Dílo se týkalo výstavby rodinného domu v [obec], uvedená částka byla na úhradu díla použita. Notářským zápisem ze dne 22.9.2009 došlo k zúžení společného jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [anonymizována dvě slova] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.12.2015 [anonymizována dvě slova] svůj finanční nárok ve výši 720.000 Kč za žalobci (soud konstatoval existenci nároku, ale co do lhůty uplatnění k vymáhání – jako promlčenou) postupuje žalovanému se všemi nároky a příslušenstvím tak, aby on sám s tímto nárokem mohl nakládat (mj. i pro vzájemné zúčtování případných nároků vůči těmto třetím osobám). Dopisem ze dne 25.7.2017 adresovaným žalobcům [příjmení] [jméno] oznámila, že svoji pohledávku, kterou uplatnila ve věci [spisová značka] a která byla zamítnuta pro promlčení, postoupila ve prospěch žalovaného. Dopisem ze dne 28.7.2017 žalovaný započetl částku 720.000 Kč, kterou převzal od své manželky vůči nároku žalobců, kdy má za to, že nárok 720.000 Kč byl splněn okamžikem, kdy se vzájemné nároky setkaly. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že se žalobci uzavřel smlouvu o dílo ohledně výstavby rodinného domu, sestavili rozpočet a dohodli cenu. Stavba byla financována tak, že svědek peníze přebíral od žalovaného, který nosil peníze v hotovosti, žalobce [celé jméno žalobce] nikdy peníze svědku nepředával. Částky od žalovaného se braly jako zálohy a následně byly aktualizovány daňovými doklady. Svědek má za to, že byly vystaveny asi tři daňové doklady, kdy žalovaný platil kolem 1.000.000 Kč Smlouva o dílo byla uzavřena 1.6.2006. Záloha ve výši 1.050.000 Kč byla zaplacena, svědek neví, zda formou půjčky. K datu dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo byla zaplacena částka 2.220.000 Kč. Celá stavba stála asi 3 miliony a tato částka byla zaplacena prostřednictvím žalovaného. Ke konci stavby byly problémy s financováním víceprací, žalobce poskytl zálohu formou půjčky, následně navyšoval úroky a tím byly financovány vícepráce. Žalobce odmítl platit zálohy a postavil to tak, že spolu uzavřeli smlouvu o půjčce, kdy žalobce svědkovi peníze poskytne ne jako zálohu, ale jako půjčku s tím, že při konečné rekapitulaci se provede vyúčtování a svědek žalobci případný přeplatek vrátí. Svědek neví, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, peníze mu ale předal žalovaný, neví kdy. Od žalobce svědek nikdy fyzicky nepřevzal žádné peníze, smlouvu o půjčce však podepsal. Při podpisu smlouvy o půjčce peníze od žalobce nedostal, peníze až potom přinesl žalovaný. Svědek ke smlouvám o půjčce uzavřeným mezi svědkem jako dlužníkem a žalobci jako věřiteli na č.l. 251, 155, 156, 157, 158, 252, 253, 254, 255, 256, 159, 160, 161, 162, 163, 164 spisu 2T 57/2012 uvedl, že obsah smluv podepsal, ale smlouvy měly fungovat jako zajišťovací instrument pro žalobce. Smlouva o finanční půjčce a první smlouva o půjčce zajišťovala zaplacení zálohy. Všechny následné smlouvy jsou jen duplicitním dokumentem, která představuje sledování prostavěnosti na stavbě. Není pravda, že by si svědek od žalobce půjčil ve smlouvách uvedené částky. Tyto smlouvy uzavíral se žalobcem proto, že si to žalobce přál. Svědek měl zájem stavět pro žalobce rodinný dům a ve vyhotovování smluv o půjčce neviděl žádné nebezpečí. Žalobce po svědkovi nikdy peníze podle uzavřených smluv o půjčce nepožadoval. Žalobce nikdy žádnou půjčku svědku neposkytl a nikdy po něm nechtěl zaplatit částku 2