34 C 194/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 68 804,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s ním dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné smluvní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena za účelem financování koupě motorového vozidla. Původní úvěr dle Smlouvy dosáhnul částky 137 864 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 494 Kč každá. Celkově tak měl žalovaný uhradit předchůdkyni žalobkyně částku 251 568 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti ze Smlouvy, vzniklo předchůdkyni žalobkyně v souladu s odst. 6. 3. všeobecných smluvních podmínek právo od Smlouvy odstoupit a celý úvěr zesplatit. Předchůdkyně žalobkyně tak učinila dne 5. 4. 2011. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2011 s účinností od 1. 12. 2011, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Po částečných úhradách uplatněné pohledávky činila její výše k okamžiku jejího postoupení na nesplacené jistině částku 68 804,08 Kč. Ohledně úroků z prodlení pak žalobkyně tyto požaduje pouze za období od 1. 1. 2016 do zaplacení. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že se jedná o úvěrovou smlouvu, kterou uzavřel žalovaný s předchůdkyní žalobkyně na částku 137 864 Kč, která se úročila úrokovou sazbou 17,40 % ročně, měsíční splátka činila 3 494 Kč a úvěr se měl splatit v 72 splátkách. Dle třetího řádku spodní části této Smlouvy byly její součástí i všeobecné smluvní podmínky předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů na dopravní techniku [anonymizováno]. 6. Ze všeobecných smluvních podmínek předchůdkyně žalobkyně pro poskytován úvěru na dopravní techniku verze [anonymizováno] soud zjistil, že dle jejich odst. Smlouva řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, (dále jen„ ObchZ“). Dále, že dle jejich odst. [číslo] písm. b) předchůdkyně byla oprávněna od Smlouvy odstoupit, pokud by byl žalovaný v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého závazku více než 5 dnů. Dle odst. [číslo] těchto smluvních podmínek pak v případě odstoupení od Smlouvy byl žalovaný povinen splatit celou dlužnou jistinu a úroky. 7. Z předávacího protokolu ze dne 12. 2. 2009 ke Smlouvě soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že převzal vozidlo [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] od prodejce, [právnická osoba] 8. Z odstoupení od Smlouvy ze dne 30. 3. 2011 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně odstoupila od Smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 29. 11. 2011 soud zjistil, že pohledávky předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2011 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 10. 2020, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala skrze svého zástupce žalovaného k úhradě částky 68 804,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 12. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: 13. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na pořízení motorového vozidla ve výši 137 864 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 494 Kč. Celkově tak měl žalovaný uhradit předchůdkyni žalobkyně částku 251 568 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti ze Smlouvy, vzniklo předchůdkyni žalobkyně v souladu s odst. 6. 3. všeobecných smluvních podmínek právo od Smlouvy odstoupit a celý úvěr zesplatit. Předchůdkyně žalobkyně tak učinila dne 5. 4. 2011. Následně předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2011 s účinností od 1. 12. 2011. Ke dni podání žaloby a při zohlednění částečných úhrad provedených žalovaným činila nesplacená jistina pohledávky částku 68 804,08 Kč. Ohledně úroků z prodlení pak žalobkyně tyto požaduje pouze za období od 1. 1. 2016 do zaplacení. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně. 14. Dle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 524 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 16. Dle § 517 odst. 1 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 17. Dle § 3028 odst. 1 o.z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti a dle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 18. Po právním posouzení nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť na základě platně uzavřené Smlouvy, jakožto smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky ve výši (§ 497 ObchZ). Žalovaný v rozporu se sjednanou smlouvu nehradil poskytnutý úvěr ve stanovených lhůtách, proto žalobkyně využila svého práva a celý úvěr zesplatnila. Protože žalovanému na nevrácených peněžních prostředcích, vznikl v žalobě specifikovaný dluh, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 68 804,08 Kč, včetně požadovaného příslušenství podle § 517 odst. 2 ObčZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaný dostala do prodlení, tj. 5. 4. 2011. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 524ObčZ. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 15 518,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 753 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 804,08 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 930 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 550 Kč ve výši 2 215,50 Kč. 20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.