7 C 112/2021-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 4 496 Kč s příslušenstvím, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši z částky 4 496 Kč za dobu od 9. 10. 2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s účinností od 8. 4. 2019, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný však sjednané pojistné nehradil a za období od 8. 6. 2019 do 8. 10. 2019, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny. 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 7 C 112/2021-13, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz návrhem na uzavření pojistné smlouvy [číslo] –„ [anonymizováno] Život“ a dále přijetím návrhu na uzavření předmětné pojistné smlouvy ze dne 8. 4. 2019, jenž byl žalovaným a pojišťovacím zprostředkovatelem. Žalovaný se v této smlouvě zavázal hradit pojistné ve výši 1 164 Kč měsíčně, s počátkem pojištění od 8. 4. 2019, konec pojištění byl stanoven k datu 8. 4. 2056. Dále žalobkyně předložila ukončení pojistné smlouvy [číslo] to z důvodů neplacení pojistného ke dni 8. 10. 2019. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně výpisu z pošty svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila upomínky k zaplacení pojistného adresované žalovanému (ze dne 1. 6. 2020 a ze dne 17. 8. 2019), žalobkyně dále doložila specifikaci pohledávky ze dne 7. 3. 2019, z níž je patrno, že žalovaný dluží celkem 4 496 Kč (za dobu od 8. 4. 2019 do 8. 10. 2019 činila výše pojistného celkem 6 984 Kč, dne 14. 6. 2019 bylo ze strany žalovaného uhrazeno 2 488 Kč, k úhradě tedy zbývá 4 496Kč). 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. 6. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla písemně uzavřena výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí. Žalobkyně sice neprokázala, kdy přesně pojištění zaniklo, nicméně tato okolnost není k tíži žalovaného, jež by byl v případě dalšího trvání pojištění povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednané pojistné v daném případě činilo 1 164 Kč měsíčně, tedy za dané období od 8. 6. 2019 do 8. 10. 2019 čítající čtyři měsíce, ve výši 4 656 Kč (4 x 1 164). Žalovaný za dobu trvání smlouvy (tedy za dobu šesti měsíců, tj. od 8. 4. 2019 do 8. 10. 2019) uhradil pouze částku 2 488 Kč, k úhradě tak zbývá 4 496 Kč. Žaloba na zaplacení shora uvedené částky je tedy jednoznačně důvodná. Je tedy dále zřejmé, že od dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 9. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).