7 C 230/2021-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným s odůvodněním, že žalovaný dne 25. 1. 2020 ve 23:44 hod. v [obec], ulice [ulice a číslo], střední hala železniční stanice [obec] – hlavní nádraží napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a to tak, že jej opakovaně udeřil baterkou do hlavy. Následně byl poškozený převezen k ošetření do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec]. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením náklady poškozeného účastníka zdravotního pojištění. Rozsah zranění a s tím související léčebná péče včetně vyčíslení nákladů léčení vychází z vyúčtování zdravotní péče. Odpovědnost žalovaného vyplývá z příkazu odboru správních agend Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 30. 10. 2020, žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 17. 8. 2021, č. j. 7 C 230/2021-30, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud ve věci provedl důkaz příkazem odboru správních agend Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka], vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení včetně rozpisu plateb k náhradě za léčení, výzvou k zaplacení náhrady nákladů ze dne 30. 10. 2020 včetně doručenky. Na základě předložených dokladů má soud za prokázané, že dle příkazu odboru správních agend Úřadu městské části [obec a číslo] byl obviněný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že úmyslně jinému ublížil na zdraví, když dne 25. 1. 2020 v čase okolo 23:40 hodin ve střední hale [ulice] nádraží v [obec a číslo] baterkou opakovaně udeřil [jméno] [příjmení] do hlavy, čímž mu způsobil tržnou ránu na hlavě velikosti cca 2 cm zasahující až do podkoží. Poranění mu byla prvotně ošetřena dne 25. 1. 2020 zdravotnickou záchrannou službou a následně po převozu do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] dne 26. 1. 2020 na pohotovostní službě v chirurgické ambulanci. Za shora uvedený přestupek byl obviněnému uložen trest pokuta ve výši 10 000 Kč. Podle vyúčtování nákladů byly žalobkyni vyúčtovány náklady za záchrannou službu 1 601,46 Kč, za dopravu 812,30 Kč a za vyšetření a ošetření 5 087,57 Kč, tj. celkem 7 501,33 Kč. Výzvou ze dne 30. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů léčení ve výši 7 501 Kč do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Podle doručenky byla výzva žalovanému doručována dne 3. 11. 2020, jelikož žalovaný byl na adrese neznámý, byla zásilka vrácena odesilateli. 6. Dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 7. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu, když žalobkyně vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného smluvním zdravotnickým zařízením náklady poškozeného účastníka zdravotního pojištění. V případě, že léčení osoby účastné zdravotního pojištění bylo vyvoláno v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby, zakládá zákon zdravotní pojišťovně právo na tzv. regresní náhradu. V projednávané věci má soud za prokázané, že k ošetření [jméno] [příjmení] došlo v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, jak to vyplynulo z příkazu odboru správních agend Úřadu městské části [obec a číslo]. V příčinné souvislosti s ublížením na zdraví žalobkyně vynaložila na ošetření poškozeného [jméno] [příjmení] náklady ve výši 7 501 Kč na záchrannou službu a na ambulantní péči. Uplatněný nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 7 501 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do 15 dnů od doručení výzvy, a to výzvou k zaplacení náhrady nákladů ze dne 30. 10. 2020. Výzva byla žalovanému doručována dne 3. 11. 2020, jelikož žalovaný byl na adrese neznámý, byla zásilka vrácena odesilateli. Žalovaný je tak v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadovala. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve výroku II. rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, nákladů řízení vyčíslených v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 11. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.