7 C 334/2020-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, povinnost zaplatit jí 2 368 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě shora uvedené smlouvy dodávala předchůdkyně žalobkyně žalované energie a související služby na odběrném místě [adresa žalované]. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 22. 11. 2016 do 7. 7. 2017 při spotřebě celkem 1,563 MWh ve výši 4 773 Kč (po odečtení přijatých plateb v částce 2 405 Kč činí konečná dlužná částka 2 368 Kč, faktura [číslo] – vyúčtování za sdružené dodávky elektřiny, se splatností ke dni 25. 7. 2017). Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná ničeho na předmětný dluh neuhradila i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu místa podnikání shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalované energie a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala platit předchůdkyni žalobkyně cenu za dodávky elektřiny. 5. Z mimořádné faktury [číslo] splatné dne 25. 7. 2017 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalované za odběr elektřiny za fakturační období od 22. 11. 2016 do 7. 7. 2017 při spotřebě celkem 1,563 MWh, a to v částce 6 873 Kč, kdy na shora uvedenou fakturu byla započtena částka 2 100 Kč, k úhradě tedy zbývá 4 773 Kč. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. 7. Z výzvy k plnění ze dne 17. 6. 2020 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky s tím, že se jinak obrátí na soud. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná však za dodanou energii neuhradila kupní cenu ve výši odpovídající předmětné faktuře. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla zároveň písemně vyzvána k úhradě dluhu, na výzvy žalobkyně však nereagovala. 9. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (§ 50 energetického zákona). Žalovaná se ve věci nevyjádřila, nezpochybnila pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sama žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložila. Soud tedy má za prokázané, že žalovaná za odběr elektřiny nezaplatila za období od 22. 11. 2016 do 7. 7. 2017 částku ve výši 2 368 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 26. 7. 2017) se žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Pohledávky za žalovanou byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).