8 C 216/2021-42 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 1 064 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 28.8.2018 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 27.8.2018 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], a to ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle [anonymizována tři slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 64 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] uzavřené dne 15.12.2015. Společnost [anonymizována tři slova] [anonymizováno], jakožto postupitel postoupila dne 13.6.2019 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobci jako postupníkovi na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 13.6.2019. Žalovanému byla ve smyslu § 142a o.s.ř. dne 10.07.2019 odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky, žalovaný však neuhradil ničeho. Z jednání soudu se žalobce omluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. Při jednání soudu opatrovnice žalovaného, i samotný žalovaný, uvedli, že si nepamatují, že by se žalovaný někdy přepravoval zmíněným vlakem. Opatrovnice pak závěrem uvedla, že s ohledem na nesvéprávnost žalovaného by tento neměl nic platit. Z oznámení o závadách ze dne 27.8.2018 vyplynulo, že žalovaný se dne 27.8.2018 měl přepravovat v místě [obec] bez platné jízdenky. Dále žalobce předložil předžalobní výzvu, kde žalovaného vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu bez dokladu jejího odeslání. Dále žalobce doložil rozsáhlý soubor Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Zde jsou stanoveny ceny jízdného dle povahy poskytnuté služby a dalších parametrů. Rovněž je zde stanovena přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč pro případ porušení smluvních přepravních podmínek. Z rozsudku zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne 4.9.2017, vyplynulo, že soud omezil svéprávnost žalovaného, kterou mj. specifikoval tak, že žalovaný není schopen uzavírat žádné občanskoprávní smlouvy s výjimkou nakládání s finanční částkou do výše 500 Kč týdne. Není schopen si obstarávat své záležitosti na úřade státní správy a samosprávy. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1.5.2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. [Anonymizovaný odstavec.] Žalobce předně nedoložil smluvní přepravní podmínky, na něž odkazuje předložený Tarif, není tedy možné zcela obsáhnout povahu a podrobnosti přepravní smlouvy, kterou měl žalovaný s uzavřít s právním předchůdcem žalobce. Soudu pak ovšem bez dalšího doplnění s ohledem na shora specifikované omezení svéprávnosti žalovaného nezbylo než shledat, že k uzavření přepravní smlouvy nebyl způsobilý, tuto je tedy třeba shledat neplatnou a nelze z ní odvozovat žádné sankce. Je pravdou, že žalovaný se doloženou jízdou bez dokladu mohl bezdůvodně obohatit, nicméně přirážka k jízdnému má povahu sankce, nikoli poskytnuté služby a co se týče cestovného, žalobce nijak blíže nespecifikoval podrobnosti dané přepravy (typ vlaku, třída apod.), nebylo tedy ze strany soudu možné ověřit, že nárokovaná cena jízdného odpovídá doloženému Tarifu a podrobnostem předmětné přepravy. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, svou neúčastí pří jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen dle § 118a o.s.ř. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalovaný ve věci plný úspěch, nicméně žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani nejsou zřejmé.