8 C 262/2021-29 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 1 333 Kč s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku. Žalovaný pojistné splatné měsíčně řádně nehradil a za období od 15.3.2017 do 7.6.2018, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny, když na pojistném za dané období uhradil 5 772 Kč, ač měl uhradit 7 105 Kč. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek sjednaných jako její součást. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou zavázal hradit pojistné ve výši 5 772 Kč ročně splatné čtvrtletně. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobce rovněž předložil upomínku adresovanou žalovanému a oznámení o zániku pojištění bez dokladu jejich odeslání. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném, když v daném období uhradil pouze 5 772 Kč. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, tato skutečnost ovšem není k tíži žalovaného, který by v případě dalšího trvání smlouvy byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednané pojistné v daném případě činilo 5 772 Kč ročně, tedy 15,26 Kč denně, za dané období od 14.3.2017 do 7.6.2028 čítající 450 dnů tedy ve výši 7 117 Kč. Pokud pak žalovaný za dané období uhradil méně, tedy částku 5 772 Kč, zbývá na pojistném uhradit 1 345 Kč. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a následně prokázal, že na základě smluvního závazku uhradil více, než žalobce tvrdí. Pokud žalobce požaduje úhradu 1 333 Kč na dlužném pojistném, je žaloba jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).