9 C 162/2021-44 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 641,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že jde o částku za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalované], za období od 7. 4. 2020 do 8. 7. 2020, tj. za odběr 68,71 m3 zemního plynu. Žalovaná do podání žaloby nezaplatila ničeho. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 13.12.2021 se právní zástupce žalobkyně omluvil a žalovaná se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, dodával obchodník s plynem žalované zemní plyn a žalovaná ho odebírala, avšak za spotřebovaný zemní plyn nezaplatila dohodnutou cenu, a proto obchodník s plynem dopisem ze dne 17. 3. 2020 odstoupil od smlouvy s účinky od 6. 4. 2020 a dal příkaz k odpojení plynu. Dopisem ze dne 5. 5. 2020 žalobkyně žalované oznámila, že bylo požádáno o ukončení nebo přerušení dodávky plynu a vzhledem k tomu, že ukončení nebylo možno provést z důvodu nepřítomnosti měřícího zařízení (plynoměru), nastal účinek přerušení nebo ukončení plynu k 6. 4. 2020 s tím, že další distribuce plynu počínaje 7. 4. 2020 do provedení skutečné demontáže bude kvalifikovaná jako neoprávněná distribuce. Dne 13. 7. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu za neoprávněnou distribuci plynu za období od 7. 4. 2020 do 8. 7. 2020, kde vyúčtovala žalované cenu ve výši 1 641,43 Kč a stanovili lhůtu k zaplacení do 27. 7. 2020. K zaplacení částky 1 641,43 Kč byla žalovaná vyzvána upomínkou ze dne 24. 8. 2020. Z takto vyúčtované částky žalovaná neuhradila ničeho. Dne 8. 7. 2020 byl sepsán protokol o demontáži plynoměru. Na dotaz vlastníku nemovitosti, ve které se nachází odběrné místo, sdělil správce nemovitosti, že žalovaná byla v období od 7. 4. 2020 do 8. 7. 2020 uživatelkou bytu na adrese [adresa žalované], a nadále tento byt využívá. Dne 21. 1. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. Podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 74 odst. 1 písm. a) citovaného zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky číslo 108/2011 Sb. o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Dle § 9 odst. 10 písm. a) citované vyhlášky se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi obchodníkem s plynem a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se obchodník zavázal dodávat žalované zemní plyn a žalovaná se zavázala zaplatit za odebraný plyn dohodnutou cenu. Jelikož žalovaná tuto svoji podmínku nesplnila a vyúčtovanou cenu za odebraný plyn nezaplatila, obchodník ke dni 6. 4. 2020 od smlouvy odstoupil. Ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy, tj. 7. 4. 2020 byl odběr plynu v předmětném odběrném místě neoprávněným odběrem podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., a to až do 8. 7. 2020, tj. do demontáže měřícího zařízení. Žalobkyně za plyn odebraný ve shora uvedeném období vyúčtovala žalované částku v celkové výši 1 641,43 Kč. Protože dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 350 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.