1 C 160/2021-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 420 Kč s příslušenstvím a částku 5 4325 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo jednak v období od 25. 4. 2019 do 11. 6. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) stejně jako v období od 11. 10. 2019 do 28. 12. 2019. V prvém případě vyzvala žalobkyně žalovaného výzvu k úhradě příspěvku odeslanou dne 23. 9.2020 a doručenou žalovanému 8. 10. 2022, když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2020 a jde o částku 3 420 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 48 dnů krát 65 Kč tj. 3 120 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 30 Kč a ve druhém případě vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou k úhradě příspěvku odeslanou dne 23. 9. 2020 doručenou žalovanému 8. 10. 2020, když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2020 a jde o částku 5 435 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 79 dnů krát 65 Kč tj. 5 135 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo jednak v období od 25. 4. 2019 do 11. 6. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) stejně jako v období od 11. 10. 2019 do 28. 12. 2019. V prvém případě vyzvala žalobkyně žalovaného výzvu k úhradě příspěvku odeslanou dne 23. 9.2020 a doručenou žalovanému 8. 10. 2022, když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2020 a jde o částku 3 420 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 48 dnů krát 65 Kč tj. 3 120 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 30 Kč a ve druhém případě vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou k úhradě příspěvku odeslanou dne 23. 9. 2020 doručenou žalovanému 8. 10. 2020, když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2020 a jde o částku 5 435 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 79 dnů krát 65 Kč tj. 5 135 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. I když žalovaný nebyl v rozhodné době evidován jako vlastník nebo provozovatel motorového nebo přípojného vozidla, natož shora uvedeného, jak bylo zjištěno z odboru dopravy Městského úřadu v Kadani ze dne 15. 10. 2021, registr vozidle je deklaratorní povahy a informačním systémem veřejné správy, nikoli veřejným seznamem, jak uvedla žalobkyně, kdy sama soudu předložila kupní smlouvu ze dne 3. 3. 2018, kterou obdržela od osoby, která byla předchozím vlastníkem předmětného vozidla a která touto smlouvou převedla vlastnické právo na žalovaného, který je tak osobou povinou k zaplacení příspěvku. Z této žalobkyní předložené kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím ve [obec] dne [datum] má soud za prokázáno, že předmětné vozidlo, jehož VIN je ve smlouvě citován, má za prokázáno, že v předmětné době byl žalovaný vlastníkem vozidla, a proto je žaloba proti žalovanému po právu. Žalobkyně vyčíslila základ příspěvku tak, jak shora popsáno (jde o dvě dlužné jistiny). Jelikož žalovaný příspěvky neuhradil, vznikly žalobkyni rovněž náklady spojené s uplatněním a vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč. Dne 24. 3. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 5. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ byl v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uzavřít na automobil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti ve výši, na kterou soud odkazuje v bodě 6. a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud vyhověl žalobě v celém rozsahu. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 846 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve