1 C 42/2022-72 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 159,14 Kč a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byly uzavřeny Smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, na jejichž základě se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly a žalovaný se zavázal řádně a včas za sjednané služby platit. Smluvní strany taktéž uzavřely kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] a Dohodu o splátkách ceny zařízení. Žalovaný se zavázal zaplatit za zařízení kupní cenu ve výši 5 977 Kč. Žalovaný zaplatil část kupní ceny ve výši 2 377 Kč, při převzetí zařízení a zbylou cenu ve výši 3 600 Kč se zavázal uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 150 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající mu z uzavřených smluv, když nehradil ceny za poskytnuté služby a splátky za koncové zařízení. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové částky za poskytnuté zařízení včetně neuhrazených vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 1 159,14 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 7. 2013 Smlouvu [číslo], 14. 7. 2014 Smlouvu [číslo] 2022, 12. 12. 2016 Smlouvu [číslo], 21. 2. 2018 Smlouvu [číslo], 11. 3. 2018 Smlouvu [číslo], 7. 6. 2019 Smlouvu [číslo], na jejímž základě poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací. Následně uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 21. 2. 2018 také kupní smlouvu [číslo] na koncové zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] a Dohodu o splátkách ceny zařízení. Žalovaný se zavázal zaplatit za zařízení kupní cenu ve výši 5 977 Kč, přičemž částku ve výši 2 377 Kč zaplatil při převzetí zařízení a zbylou částku ve výši 3 600 Kč se zavázal uhradit formou pravidelných měsíčních splátek (24) ve výši 150 Kč. Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran a splátek zařízení [číslo] znějící na částku 3 791 Kč, z toho je v tomto řízení nárokováno 398,67, za období od 10. 12. 2019 do 9. 1. 2020 se splatností do 28. 1. 2020, dále vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran a splátek zařízení [číslo] znějící na částku 3 714 Kč, z toho je v tomto řízení nárokováno 523,34 Kč, za období od 10. 1. 2020 do 9. 2. 2020 se splatností do 28. 2. 2020, dále vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran a splátek zařízení [číslo] znějící na částku 5 957 Kč, z toho je v tomto řízení nárokováno 237,13 Kč, za období od 10. 2. 2020 do 9. 3. 2020 se splatností do 28. 3. 2020. Žalobkyně nárokuje v tomto řízení pouze část ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to nároky, o jejichž oprávněnosti je oprávněn rozhodovat civilní soud. Žalovaný vyúčtované ceny za poskytnuté služby neuhradil. Dne 27. 5. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení, a žalovaný se zavázal za toto zařízení zaplatit dohodnutou cenu. Žalovaný neplnil své povinnosti kupujícího z kupní smlouvy, když neuhradil žalobkyni jako prodávající kupní cenu za koupi koncového zařízení, přičemž žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby třetích stran, když žalobkyně vystupovala coby poukazník těchto služeb, které byly žalovanému vyúčtovány vždy zvlášť. Žalovaný jako poukázaný využíval služby třetích stran jakožto poukazatelů (§ 1939 o. z.), avšak nezaplatil jejich cenu. Jelikož žalovaný neuhradil ceny za poskytnuté služby, žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné částky. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. Soud žalobě zcela vyhověl. 7. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 159,14 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 8. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a. t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.