1 C 57/2022-57 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 342,64 Kč a náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 22. 10. 2020 uzavřena smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Žalovaný na základě smlouvy využíval služby třetích stran a platební služby, které byly žalovanému účtovány v rámci pravidelných měsíčních vyúčtování vystavovaných žalobkyní. Žalovaný vystavená vyúčtování nehradil řádně a včas, čímž mu vznikl dluh na ceně těchto služeb ve výši 1 342,64 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale na výzvu nikterak nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil. 2. Opatrovník žalovaného se k žalobě nevyjádřil. 3. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti žalovaného tak, že není schopen samostatně právně jednat v oblasti rodinně právní, obchodně právní, pracovně právní, v oblasti občanského práva pak není schopen samostatně právně jednat v oblasti bydlení a oblasti nakládání s majetkem a příjmy, není schopen samostatně uzavírat pracovní smlouvy, kupní smlouvy, smlouvy s finančními a pojišťovacími institucemi, smlouvy o půjčkách a smlouvy úvěrové. Opatrovníkem žalovaného byla jmenována [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 4. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově, č.j. 15 [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], bylo rozhodnuto o prodloužení trvání omezení svéprávnosti žalovaného na dobu pěti let, počítanou od právní moci tohoto rozsudku, přičemž rozsah omezení svéprávnosti zůstal nezměněn. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Soud nařídil na [datum] jednání, ke kterému se dostavil zástupce žalobkyně, přičemž opatrovník žalovaného se k jednání bez omluvy nedostavil, ač mu bylo dne 23. 6. 2022 doručeno (fikcí na adresu trvalého pobytu - 28. 6. 2022 vhozeno do schránky) předvolání k tomuto jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a jeho opatrovníka. Soud při jednání provedl listinné důkazy a vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě do 30 dnů žalobu doplnila o konkrétní uvedení, z čeho se skládá žalovaná částka. Jednání bylo odročeno na 8. 11. 2022. Opatrovník žalovaného se nevyjádřil ani k jemu zaslanému doplnění žaloby učiněné žalobkyní na výzvu soudu (při jednání konaném dne 15. 9. 2022 – doplnění toliko co do konkretizace žalované částky, pokud jde o jednotlivě účtované služby a o to, co bylo vyúčtováno mimo poskytnuté služby) a k dalšímu jednání nařízenému 8. 11. 2022 se opětovně bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo dne 17. 10. 2022 doručeno předvolání k tomuto jednání osobně. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a jeho opatrovníka a v přítomnosti řádně se dostavivší žalobkyně. 6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením byly zjištěny následující skutečnosti: Dne 22. 10. 2020 uzavřeli účastníci účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek, a to na dobu určitou 24 měsíců. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování služeb [číslo] za zúčtovací období od 25. 10. – 24. 11. 2020 v částce 4 043 Kč, splatné 13. 12. 2020, z čehož je v tomto řízení nárokována částka 497,58 Kč. Žalobkyně dále vystavila žalovanému vyúčtování služeb [číslo] za zúčtovací období od 25. 11. – 24. 12. 2020 v částce 4 269 Kč, splatné 12. 1. 2021, z čehož je v tomto řízení nárokována částka 467,93 Kč. Žalobkyně také vystavila žalovanému vyúčtování služeb [číslo] za zúčtovací období od 25. 12. 2020 – 24. 1. 2021 v částce 5 102 Kč, splatné 12. 2. 2021, z čehož je v tomto řízení nárokována částka 377,13 Kč. Žalovaný na vystavená vyúčtování ničeho neuhradil. Dne 3. 2. 2022 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 7. V dané věci není pochyb vzhledem k rozsahu omezení svéprávnosti žalovaného, že tento nebyl způsobilý uzavřít s žalobkyní platnou smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek (§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle jen„ ObčZ“). I přes tuto skutečnost k tomu však došlo a na základě uvedené neplatné smlouvy byly žalovanému poskytovány žalobkyní služby. Žalovaný tak čerpal služby, jejich výši žalobkyně žalovanému vyúčtovala na částku 1 342,64 Kč, nebo-li došlo k tomu, že se žalovaný o tuto částku obohatil, neboť přijal plnění žalobkyně bez právního důvodu. 8. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejímž předmětem byl kromě poskytování služeb podle tohoto zákona i závazek žalobkyně umožnit žalovanému využívání služeb třetích stran. Žalovaný se zavázal cenu poskytnutých služeb hradit v rámci pravidelných vyúčtování služeb vystavovaných žalobkyní. Žalovaný shora vyúčtované částky žalobkyni neuhradil. Jelikož však soud shledal smlouvu neplatnou z výše uvedených důvodů, vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 11. Pokud pak bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému služby v celkové výši 1 342,64 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 713,59 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 342,64 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 242,64 Kč ve výši 470,95 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 13. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a soud má za to, že je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t.. Soud má za to, že podaný žalobní návrh naplňuje pojem "formulářová žaloba", tak jak jej vymezil Ústavní soud např. v bodu 28 nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn I. ÚS 3923/11:„ zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však bude totožný či jen s drobnými odchylkami“ (srov. bod. 8 usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. III ÚS 2040/17). 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.