1 C 72/2022-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 912,06 Kč s příslušenstvím v žalobě blíže specifikovaným s odůvodněním, že mezi účastníky (žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO]) byla dne 10. 5. 2013 uzavřena účastnická smlouva o poskytování zvýhodněných služeb a služeb elektronických komunikací. Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované kromě služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, i služby třetích stran a platební služby nespadající do rámce citovaného zákona, a žalovaná se zavázala za tyto služby zaplatit sjednanou cenu. Své povinnosti ze smlouvy však žalovaná řádně a včas neplnila, když neuhradila vyúčtování – doklad [číslo] vystavené dne 20. 6. 2013, splatné dne 8. 7. 2013 a dále vyúčtování – doklad [číslo] vystavené dne 20. 5. 2013, splatné dne 7. 6. 2013. Pohledávka za žalovanou vyplývající se zákaznické smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná byla právním zástupcem vyzvána dne 9. 3. 2020 k uhrazení dlužné částky. Na dlužnou částku však žalovaná do dne podání žaloby neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 10. 5. 2013 byla mezi účastníky (žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně) uzavřena účastnická smlouva o poskytování zvýhodněných služeb a služeb elektronických komunikací (zákaznická smlouva [číslo]) k telefonním číslům [číslo], [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby třetích stran a žalovaná se zavázala za tyto služby zaplatit sjednanou cenu. Účastníci si dohodli, že se jejich vzájemný vztah bude řídit zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaná řádně vyúčtovala poskytnuté služby, když žalovaná své povinnosti ze smlouvy však řádně a včas neplnila. Žalovaná neuhradila vyúčtování – doklad [číslo] vystavené dne 20. 6. 2013, splatné dne 8. 7. 2013 a dále vyúčtování – doklad [číslo] vystavené dne 20. 5. 2013 splatné dne 7. 6. 2013. Pohledávka za žalovanou vyplývající se zákaznické smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno doporučeným dopisem ze dne 3. 12. 2019. Žalobkyně tak po žalované požaduje uhrazení dlužné částky v celkové výši 5 912,06 Kč. Dne 9. 3. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaná nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. 6. Dle ust. § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ ObchZ“), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 7. Dle ust. § 369 odst. 1 ObchZ, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 8. Po právním posouzení v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena inominátní smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 269 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále také jen ObchZ), podle které žalobkyně žalované poskytovala tzv. služby třetích stran. Žalovaná se za služby třetích stran zavázala uhradit jejich cenu, avšak za služby poskytnuté jí ve výše uvedeném období nezaplatila, přestože jí byly žalobkyní řádně vyúčtovány fakturami. S odkazem na shora uvedené skutečnosti tak soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 912,06 včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně uplatnila v souladu s § 369 odst. 1 ObchZ ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 33/2010 Sb. 9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 912,06 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.