16 C 162/2022-16 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 540 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 25,14 Kč. Svůj nárok žalobkyně opřela o skutečnost, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 31.5.2017. Žalované zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila a dluží televizní poplatek ve výši 540 Kč za rok 2021 za měsíce červen až září. Součet nezaplacených předpisů poplatku činí 540 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaná nereagovala a dluh neuhradila. Žalobkyně současně požaduje zákonné úroky z prodlení, které kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby – 15.2.2022. Žalované byla žaloba doručena spolu s výzvou k vyjádření se dne 29.6.2022. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a v dané lhůtě se nevyjádřila. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě dané soudem nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že účastníci dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání Žalobkyně předložila výpis z evidence České pošty – potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20.1.2022, předžalobní upomínku ze dne 3.12.2021 s výpisem detailu dluhu. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná je přihlášena jako poplatník televizního poplatku od listopadu května 2017 s přiděleným SIPO [číslo], jak vyplývá z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20.1.2022. Z předloženého přehledu neuhrazených předpisů vyplývá, že předpis poplatku činil částku ve výši 135 Kč. Žalovaná nezaplatila TV poplatky za měsíce červen až září 2021. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 540 Kč v předžalobní upomínce ze dne 3.12.2021, která byla zaslána na adresu [adresa žalované]. Podle § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 cit. zák. činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 platí poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 cit. zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovaná tím, že neplatila televizní poplatky, porušila svou zákonnou povinnost hradit televizní poplatky v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žaloba byla podána důvodně a proto soud žalobkyni vyhověl a žalované uložil zaplatit částku 540 Kč. Dlužník, který svůj dluh řásně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná měsíční poplatky nehradila ve lhůtě jejich splatnosti, a proto se dostala do prodlení. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení. Jelikož je žalobkyně specializovanou právnickou osobou, jejíž činnost zajišťuje stát, byť je na výkonu státní moci a na jeho rozpočtu nezávislá, má soud za to, že zastoupení žalobkyně advokátem není z tohoto pohledu na žalobkyni jako na jakousi organizační jednotku státu možno hodnotit jako účelné (srovnej závěry Ústavního soudu v nálezu č. I. ÚS 3344/12 ze dne 24.7.2013). Soud proto přiznal žalobkyni pouze náhradu za uhrazený soudní poplatek a dále dle § 151 odst.3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015Sb. za ekvivalent dvou úkonů právní služby – za předžalobní upomínku ze dne 3.12.2021 100 Kč a podání žaloby 100 Kč.