16 C 169/2022-26 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1.716 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 23.5.2018 do zaplacení, částky 1.928 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 29.1.2019 do zaplacení a částky 1.543 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 3.4.2019 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že dne 15.8.2017 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Žalované byl dodáván plyn do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Právní předchůdce žalobce vyúčtoval služby za období od 25.9.2017 do 27.4.2018 (spotřeba celkem 0,817 MWh) ve výši 2.116 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 400 Kč činí konečná dlužná částka 1.716 Kč. Dluh se stal splatný 22.5.2018. Žalovaná dluží jistinu ve výši 1.716 Kč. Právní předchůdce žalobce vyúčtoval služby za období od 28.4.2018 do 8.1.2019 (spotřeba celkem 0,649 MWh) ve výši 1.928 Kč. Dluh se stal splatný 28.1.2019. Žalovaná dluží jistinu ve výši 1.928 Kč. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalované byla dodávána energie do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Právní předchůdce žalobce vyúčtoval služby za období od 31.8.2018 do 8.3.2019 (spotřeba celkem 0,782 MWh) ve výši 3.883 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 2.340 Kč činí konečná dlužná částka 1.543 Kč. Dluh se stal splatný 2.4.2019. Žalovaná dluží jistinu ve výši 1.543 Kč. Mezi společností [právnická osoba] a žalobcem byla dne 13.10.2017 uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byly na žalobce ke dni 23.2.2021 postoupeny pohledávky za žalovanou. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 4.3.2021. Dne 4.3.2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Při zkoumání podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení vystupuje jako právní nástupce společnosti [právnická osoba]. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky vůči žalované na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 4.3.2021. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 15.8.2017, fakturou [číslo] fakturou [číslo]. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla dne 15.8.2017 uzavřena kupní smlouva, na základě které byl žalované dodáván plyn do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Za období od 25.9.2017 do 27.4.2018 byla vyúčtována periodická faktura. Za spotřebu plynu a služby byla vyúčtována částka 2.116,27 Kč po odečtení plateb ve výši 400 Kč, žalované vznikl nedoplatek ve výši 1.716 Kč. Faktura byla vystavena dne 8.5.2018 a byla splatná dne 22.5.2018. Žalovaná nedoplatek ve lhůtě splatnosti neuhradila Za období od 28.4.2018 do 8.1.2019 byla vyúčtována mimořádná faktura – konečný účet. Za spotřebu plynu a služby byla vyúčtována částka 1.928,27 Kč, žalované vznikl nedoplatek ve výši 1.928 Kč. Faktura byla vystavena dne 13.1.2019 a byla splatná dne 28.1.2019. Žalovaná nedoplatek ve lhůtě splatnosti neuhradila. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze srpna 2017, fakturou [číslo] upomínkou ze dne 1.8.2018, 26.9.2018. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena kupní smlouva, na základě které byla žalované dodávána elektrická energie do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Za období od 31.8.2018 do 8.3.2019 byla vyúčtována mimořádná faktura – konečný účet. Za spotřebu elektřiny a služby byla vyúčtována částka 3.883,47 Kč po odečtení plateb ve výši 2.340 Kč vznikl žalované nedoplatek ve výši 1.543 Kč. Faktura byla vystavena dne 19.3.2019 a byla splatná dne 2.4.2019. Žalovaná nedoplatek ve lhůtě splatnosti neuhradila. Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen o.z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela dvě kupní smlouvy, na jejichž základě jí byla dodávána jako odběrateli elektřina a plyn do uvedeného odběrného místa. Právní předchůdce žalobce svou povinnost dle uzavřených smluv splnil a energie do odběrného místa dodával. Dodané energie vyúčtoval výše uvedenými fakturami. Žalovaná svou povinnost stanovenou § 2758 o.z. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnila. Dle předložených faktur a tvrzení žalobce žalovaná dluží za dodávku plynu částku 1.716 Kč a 1.928 Kč a za dodávku elektřiny částku 1.543 Kč, celkem částku 5.187 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná kupní cenu splatnou 22.5.2018, 28.1.2019 a 2.4.2019 řádně a včas nezaplatila a od 23.5.2018, 29.1.2019 a 3.4.2019 je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl v řízení úspěšný a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) je žalováno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, soud proto ve věci nákladů řízení postupoval dle vyhl. č. 177/1969Sb. (dále jen advokátní tarif) ve znění účinném od 1.7.2014 Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 200 Kč (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 1.489 Kč.