18 C 19/2022-15 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 694,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že jde o částku za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalované], za období od 29. 10. 2020 do 10. 2. 2021, tj. za odběr 76,80 m3 m3 zemního plynu. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 o. s. ř. a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] dodávala žalované zemní plyn a žalovaná ho odebírala, avšak za spotřebovaný zemní plyn nezaplatila dohodnutou cenu, a proto [anonymizována dvě slova] dopisem ze dne 5. 8. 2020 odstoupila od smlouvy s účinky od 28. 10. 2020 a dala příkaz žalobkyni k odpojení plynu. Dopisem ze dne 27. 10. 2020 žalobkyně žalované oznámila, že je obchodník s plynem požádal o přerušení dodávky plynu a vzhledem k tomu, že ukončení nebylo možno provést z důvodu nepřítomnosti měřícího zařízení (plynoměru), nastal účinek přerušení k 28. 10. 2020 s tím, že další distribuce plynu počínaje 29. 10. 2020 do provedení skutečné demontáže bude kvalifikovaná jako neoprávněná distribuce. K 28. 10. 2020 byl počáteční stav plynoměr 321 m3. Dne 10. 2. 2021 byl sepsán protokol o demontáži plynoměru, stav měřidla byl 399 m3. Dne 15. 2. 2021 vystavila žalobkyně žalované fakturu za neoprávněnou distribuci plynu [číslo] za období od 29. 10. 2020 do 10. 2. 2021, kde vyúčtovala žalované cenu ve výši 2 694,88 Kč a stanovila lhůtu k zaplacení do 1. 3. 2021. K zaplacení částky 2 694,88 Kč byla žalovaná vyzvána upomínkou ze dne 29. 3. 2021. Z takto vyúčtované částky žalovaná neuhradila ničeho. Dne 8. 7. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. 6. Podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 74 odst. 1 písm. a) citovaného zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. 8. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky číslo 108/2011 Sb. o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. 9. Dle § 9 odst. 10 písm. a) citované vyhlášky se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi obchodníkem s plynem a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se obchodník zavázal dodávat žalované zemní plyn a žalovaná se zavázala zaplatit za odebraný plyn dohodnutou cenu. Jelikož žalovaná tuto svoji podmínku nesplnila a vyúčtovanou cenu za odebraný plyn nezaplatila, obchodník ke dni 28. 10. 2020 od smlouvy odstoupil. Ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy, tj. 29. 10. 2020 byl odběr plynu v předmětném odběrném místě neoprávněným odběrem podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., a to až do 10. 2. 2021, tj. do demontáže měřícího zařízení. Žalobkyně za plyn odebraný ve shora uvedeném období vyúčtovala žalované částku v celkové výši 2 694,88 Kč. Protože dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 694,88 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.