18 C 196/2021-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 154 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 21. 10. 2020 do 15. 2. 2021, které byla žalovaná povinna žalobkyni uhradit podle uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ze dne 21. 10. 2019. Žalovaná do podání žaloby nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 21. 10. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno ročně v částce 3 946 Kč. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 21. 10. 2019. Pro pojistné období stanovila žalobkyně roční pojistné na částku 3 946 Kč. Účastníci si dále dohodli, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí Pojistnými podmínkami pro autopojištění vydanými žalobkyní. Nedílnou součástí smlouvy je i Sazebník poplatků žalobkyně. Jelikož žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 21. 10. 2020, vyzvala jej žalobkyně upomínkou ze dne 12. 1. 2021 k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužné pojistné zaplaceno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení upomínky, pojištění následující den zanikne. Z důvodu neuhrazení pojistného tak došlo ke dni 15. 2. 2021 k zániku pojištění. Za období od 21. 10. 2020 do 15. 2. 2021, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 1 854 Kč. Dlužná částka ve výši 2 154 Kč tak sestává z dlužné částky pojistného ve výši 1 854 Kč a smluvního poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky, který žalobkyně účtovala na základě uzavřené smlouvy. Dne 10. 3. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. 6. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2783 odst. 2 ObčZ jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. 9. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 ObčZ, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 21. 10. 2020 do 15. 2. 2021, kdy byla smlouva ukončena. Protože žalobkyně má dle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo, vyhověl soud žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 154 Kč sestávající z dlužné částky pojistného ve výši 1 854 Kč a nákladů upomínání ve výši 300 Kč. Protože pojistné nebylo žalovanou ve lhůtě splatnosti zaplaceno, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 154 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.