21 C 156/2022-29 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4.5.2022, doplněnou podáním ze dne 12.7.2022 a ze dne 8.8.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 9 472 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne 26.1.2022, a to distančně prostřednictvím elektronických prostředků. Celkem byly žalované dne 26.1.2022 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit, včetně sjednaného poplatku Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s řádnou péčí. Žalovaný zaslal žalobkyni ověřovací platbu ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu. Žalovaná však peněžní prostředky žalobkyni nevrátila a žalobkyni vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, dále právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně a žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavily (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 5.8.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26.1.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale byla podepsána digitálně (IP adresa: [číslo]). Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se měls zavázat úvěr vrátit. 6. Z předsmluvních informací ze dne 25.1.2022 plyne, že tato listina není opatřen vlastnoručním podpisem žalované, ale byly podepsány digitálně (IP adresa: [číslo]). Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit. 7. Z kopie občanského průkazu žalované plyne rodné číslo žalované a její další osobní údaje. 8. Z výplatní pásky žalované za měsíc 9/ 2021 plyne, že žalované byla vyplacena zaměstnavatelem [právnická osoba], [obec], za měsíc září 2021 čistá mzda 23 536 Kč. Z výplatní pásky žalované za měsíc 10/ 2021 plyne, že žalované byla vyplacena zaměstnavatelem [právnická osoba], [obec], za měsíc říjen 2021 čistá mzda 22 383 Kč. Z výplatní pásky žalované za měsíc 11/ 2021 plyne, že žalované byla vyplacena zaměstnavatelem [právnická osoba], [obec], za měsíc listopad 2021 čistá mzda 24 015 Kč. 9. Z výpisu Centrální evidence exekucí ze dne 26.1.2022 plyne, že vůči žalované nebyl evidován žádný exekuční titul. 10. Z potvrzení o platbě plyne, že dne 17.12.2021 byla na účet žalobkyně č. [bankovní účet] připsána z účtu č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol], platba ve výši 1 Kč, se zprávou pro příjemce„ [celé jméno žalované]“. 11. Z potvrzení o platbě plyne, že dne 26.1.2022 byla z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] odepsána platba ve prospěch účtu č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol], ve výši 4 000 Kč, se zprávou pro příjemce„ [anonymizováno] splatnost 28.2.2022“. 12. Z upomínky ze dne 8.3.2022 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 8.3.2022, jak plyne z podacího lístku. 13. Z poslední upomínky ze dne 21.3.2022 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 21.3.2022, jak plyne z podacího lístku. 14. Z výzvy ze dne 4.4.2022 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu; tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 4.4.2022, jak plyne z podacího archu. 15. Z rozpisu účelně vynaložených nákladů na upomínky plyne specifikace upomínacích nákladů. 16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 18. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 19. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 20. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 22. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. 23. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla v lednu 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu písemnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 26.1.2022 a Předsmluvní informace ze dne 25.1.2022 tyto listiny však nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované; jsou opatřena výše specifikovanou IP adresou. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 26. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsala žalovaná, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě občanského průkazu, výplatních pásek, potvrzení o platbách (1 Kč, 4 000 Kč), jakož i případné splácení úvěru (k čemuž dle tvrzení žalobkyně v daném případě nedošlo) sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala a svou nepřítomností u jednání soudu dne 13.10.2022 se vzdala svého práva na poučení ze strany soudu o označení důkazu na podporu tvrzení, že smlouvu uzavřela právě ž