21 C 185/2022-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 24.2.2022, doplněnou podání ze dne 28.7.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 6 420 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 28.12.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému dne 28.12.2020 poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku z úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z dotazníku vyplněného žalovaným, ze kterého je patrný příjem a jeho měsíční náklady. Příjem ze zaměstnání byl doložen čtyřmi výplatními páskami a byl ověřen skrze aplikaci [anonymizováno]. Zároveň byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s vrácením úvěru a žalobkyně vyúčtovala žalovanému i sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, tj. celkem částku 1 340 Kč. I před upomínku žalovaný ničeho neuhradil. 2. K soudnímu jednání nařízenému na den 8.9.2022 se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 15.8.2022). Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bez datace, plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, listina je opatřena IP adresou: [číslo]. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč s úrokovou sazbou ročně, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni úvěr do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Smluvní pokuta za prodlení žalovaného činila 0,1 % denně z jistiny. 6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastnictví spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů. 7. Ze všeobecných obchodních podmínek plyne úprava vztahů vzniklých na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. Z Výpisu s vyznačenou platbou plyne, že dne 28.12.2020 byla z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 4 000 Kč s poznámkou půjčka [číslo]. 9. Z Faktury [číslo] ze dne 28.12.2020 plyne, že částka 4 000 Kč byla splatná dne 27.1.2021. 10. Z upomínky ze dne 19.4.2021 plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu dlužné částky. 11. Z Výpisu kontomatik plyne, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. 12. Z výzvy ze dne 28.1.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 28.1.2022, jak plyne z Potvrzení o odeslání písemnosti. 13. Z kopie občanských průkazů plynou osobní data žalovaného. 14. Z e-dotazníku plyne, že příjem žalovaného činil 24 000 Kč měsíčně. Z výplatní pásky za říjen 2020 plyne, že žalovanému byla za měsíc říjen 2020 vyplacena [právnická osoba] – [anonymizováno] [obec], mzda ve výši 24 502 Kč. Z e-dotazníku plyne, že příjem žalovaného činil 24 000 Kč měsíčně. Z výplatní pásky za listopad 2020 plyne, že žalovanému byla za měsíc listopad 2020 vyplacena [právnická osoba] – [anonymizováno] [obec], mzda ve výši 29 846 Kč. 15. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel od žalobkyně na svůj účet č. [bankovní účet] dne 28.12.2020 peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 0 Kč. Výzvou ze dne 28.1.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu. 16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 18. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 19. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 20. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 22. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. 23. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 24. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 28.12.2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena IP adresou: [číslo]. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Dotazník žalovaného, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 25. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala a svou nepřítomností u jednání soudu dne 29.9.2022 se vzdala svého práva na poučení ze strany soudu o označení důkazu na podporu tvrzení, že smlouvu uzavřel právě žalovaný (§ 118a odst. o.s.ř.). S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemn