21 C 357/2021-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27.1.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 10 414 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto roszudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne 8.1.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu se zápůjčkou úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednnou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 17.2.2017 Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila až do okamžiku postoupení pouze částku 200 Kč, jež byla započtena částkou 138,62 Kč na úrok za sjedannou dobu trvání smlouvy, částkou 57,23 Kč na poplatek za inkaso splátek a částkou 4,15 Kč na poplatek za životní pojištění. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované učiněna dne 18.1.2016. Žalovaná měla nejpozději uhradit celkovou dlužnou částku dne 17.2.2017. Ode dne následujícího již byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla požadovat úhradu celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh celkem částku 10 414 Kč sestávající se jistiny ve výši 6 000 Kč, úroku za sjedanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 701,38 Kč, poplatku za administratrivní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 342,77 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 169,85 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 9.11.2021 č.j. 21 C 357/2021-14 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 11.11.2021 a žalované dne 29.11.2021. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8.1.2016 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], uzavřela tohoto dne se žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit peníze včetně sjednaného úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 174 Kč, tj, celkem částku 10 614 Kč, formou 58 týdenních splátek po 183 Kč s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do poslední nejpozději do konce následujícího týdenního období. Pro případ splácení dlužné částky v 58 splátkách byla sjednána výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 6. Z karty zákazníka ze dne 8.1.2016 plyne, že žalovaná byla měla nájemní bydlení, neměla žádnou půjčku/úvěr u předchůdkyně žalobkyně ani jinde, nebyla majitelem vozu. Byla nezaměstnaná, vedena u úřadu práce s příjmem 15 324 Kč. Její měsíční výdaje zahrnovaly nájem/inkaso ve výši 9 500 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč; použitelný příjem činil 1 624 Kč. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem žalované, nájemní smlouvou, výměrem podpory, sipem. Zákaznická karta je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 včetně Přílohy (strany 204) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 6.12.2019 byla tato skutečnost oznámena žalované, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 6.12.2019. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 7.1.2020, jak plyne z podacího lístku. 8. Z výzvy ze dne 3.9.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4.9.2020, jak plyne z podacího lístku. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 ObčZ, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované v Kartě zákazníka. Při porovnání příjmů žalované (v celkové výši 15 324 Kč) a výdajů žalované (13 700 Kč) je zřejmé, že zůstatek žalované (1 624 Kč) je zcela dostačující k plnění splátkového kalendáře sjednaného na základě předmětné úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu je zcela dostačující, že listiny, z nichž žalobkyně ověřovala poměry žalované, měla žalobkyně k dispozici v době uzavírání předmětné smlouvy, přičemž tuto skutečnost potvrdila svým podpisem zákaznické karty sama žalovaná. 11. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ). Mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla dne 8.1.2016 platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (§ 2390 ObčZ), na jejímž základě byly žalované poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč, poplatek za životní pojištění ve výši 174 Kč a dále byla sjednána úroková sazba 23,72 % ročně. Žalovaná se celkovou částku zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 58 týdenních splátek po 183 Kč. Část obsahu smlouvy byla upravena ve Smluvních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaná nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 18.1.2016. Následně měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky. Žalovaná uhradila pouze částku 200 Kč, jež byla započtena tak, jak je uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zbytek ve výši 10 414 Kč žalovaná dosud neuhradila, čímž porušila svou povinnost vypývající jí z ustanovení § 2390 ObčZ, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 414 Kč, sestávající se z jistiny 6 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 701,38 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 342,77 Kč a poplatku ve výši 169,85 Kč. 12. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalovné rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b ods