21 C 373/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.6.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 18 792 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne 28.6.2018 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s úvěrem úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,32 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a s doplňkovou službou životního pojištění ve výši 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 22.8.2019. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila až do okamžiku postoupení pouze částku 4 968 Kč, jež byla započtena částkou 2 600 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, částkou 1 136,29 Kč na administrativní poplatek, částkou 1 126,71 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 78 Kč na poplatek za životní pojištění. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované učiněna dne 11.1.2019. Žalovaná měla nejpozději uhradit celkovou dlužnou částku dne 22.8.2019. Ode dne následujícího již byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla požadovat úhradu celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh celkem částku 21 292 Kč sestávající se jistiny ve výši 13 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 436,71 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 073,29 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 282 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 1.12..2021 č.j. 21 C 373/2021-15 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 2.12.2021 a žalované dne 17.12.2021. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28.6.2018 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v Praze, uzavřela tohoto dne se žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Převzetí uvedené částky v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky včetně sjednaného úroku ve výši 2 600 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatku za pojištění ve výši 360 Kč, tj, celkem částku 23 760 Kč, formou 60 týdenních splátek po 396 Kč s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do poslední nejpozději do konce následujícího týdenního období. 6. Ze Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 28.6.2018 plyne, že žalované byla poskytnuta pojistná ochrana. 7. Z karty zákazníka ze dne 28.6.2018 plyne, že žalovaná byla rozvedená, měla učňovské vzdělání a nájemní bydlení, žila ve společné domácnosti s partnerem, neměla žádné nezaopatřené dítě. Pracovala u [právnická osoba] [anonymizováno], [obec], jako šička s příjmem 10 088 Kč měsíčně čistého. Její výdaje na bydlení činily 2 500 Kč, ostatní výdaje 4 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů/zápůjček 1 200 Kč. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem, nájemní smlouvu, SIPem, pracovní smlouvou, výplatními páskami. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 19.2.2021 byla tato skutečnost oznámena žalované, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 19.2.2021. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22.2.2021, jak plyne z podacího lístku. 9. Z výzvy ze dne 13.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14.5.2021, jak plyne z podacího lístku. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované v Kartě zákazníka. Při porovnání příjmů žalované (mzdy v celkové výši 10 088 Kč) a výdajů žalované (7 700 Kč) je zřejmé, že zůstatek žalovaného (2 388 Kč) je zcela dostačující k plnění splátkového kalendáře sjednaného na základě předmětné úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu je dostačující, že listiny, z nichž byly poměry žalované ověřovány, měla předchůdkyně žalobkyně k dispozici před uzavřením smlouvy o úvěru, což ostatně žalovaná stvrdila svým podpisem na Kartě zákazníka. 14. Dále má soud za prokázané, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla v roce 2018 platně uzavřena písemná smlouva o úvěru (§ 2395 ObčZ), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven úrok ve výši 2 600 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 360 Kč a dále byla sjednána úroková sazba 32,15 % ročně. Žalovaná se celkovou částku zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 60 týdenních splátek po 396 Kč. Část obsahu smlouvy byla upravena ve Smluvních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaná nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 11.1.2019. Následně měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky. Žalovaná uhradil pouze částku 4 968 Kč, jež byla započtena tak, jak je uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zbytek ve výši žalované částky žalovaná dosud neuhradila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí ustanovení § 2395 ObčZ, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), částku 18 792 Kč, sestávající se z jistiny 13 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 436,71 Kč, inkasního poplatku 4 073,29 Kč, poplatku za pojištění ve výši 282 Kč a úroku z úvěru tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. 15. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři