22 C 89/2022-41 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7.12.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 136,90 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 12.11.2019 pojistnou smlouvu [číslo] Sdružené pojištění vozidla, tovární značky Audi [registrační značka] na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 12.11.2019. Pojistné činilo 12 756 Kč ročně a bylo splatné v měsíčních splátkách. Pro nezaplacení pojistného došlo ke dni 2.3.2020 k zániku pojištění a žalovaná částka tak představuje jednak dlužné pojistné za dobu 12.11.2019 do 2.3.2020 ve výši 3 897,67 Kč a dále poplatek za upomínání ve výši 200 Kč. Dále žalovaná částka představuje neuhrazené pojistné za dobu od 3.1.2020 do 26.2.2020 ve výši 899,23 Kč a náklady na upomínání ve výši 200 Kč, a to dle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 3.1.2020 [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a to na nákladní automobil zn. Ford [registrační značka] na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 6 108 Kč a četností placení měsíčně. K zániku pojištění pak došlo z důvodu neuhrazení pojistného dne 26.2.2020 Vedle těchto nároků pak žalovaná částka dále představuje neuhrazené pojistné za dobu od 14.7.2020 do 20.9.2020 (do zániku pojištění) a poplatek za upomínání ve výši 200 Kč dle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 14.7.2020, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a to na nákladní automobil zn. Ford [registrační značka] na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 7 308 Kč a četností placení měsíčně. Žalovaný přes výzvu zástupce žalobkyně dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z nařízeného jednání na dne 9.11.2022 se žalobkyně omluvila a žalovaný se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, proto soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jejich nepřítomnosti. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 6. Dne 12.11.2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Audi [registrační značka]. Pojistné bylo stanoveno ve výši 12 756 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 12.11.2019 a pojistné mělo být hrazeno v měsíčních splátkách po 1063 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 12.11.2019, 12.12.2019, 12.1.2020 neuhradil, a to ani přes výzvu k zaplacení s upozorněním na zánik pojištění ze dne 10.1.2020, kterou žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužného pojistného do 29.2.2020 s tím, že nedojde-li k úhradě následujícím dnem pojištění zanikne. Dne 12.4.2020 pak žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu. Dne 11. 8. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dluhu. 7. Dne 3.1.2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Ford [registrační značka]. Pojistné bylo stanoveno ve výši 6 108 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 3.1.2020 a pojistné mělo být hrazeno v měsíčních splátkách po 509 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 3.1.2020, 3.2.2020, neuhradil. Dne 14.2.2020 oznámila žalobkyně žalovanému zánik pojištění ke dni 25.2.2020. Dne 28.3.2021 pak žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu. Dne 11. 8. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dluhu 8. Dne 14.7.2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Ford [registrační značka]. Pojistné bylo stanoveno ve výši 7 308 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 14.7.2020 a pojistné mělo být hrazeno v měsíčních splátkách po 609 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 14.7.2020, 14.8.2020, 14.9.2020 neuhradil. Dne 24.8.2020 oznámila žalobkyně žalovanému zánik pojištění ke dni 19.9.2020. Dne 24.10.2020 pak žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu. Dne 11. 8. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dluhu 9. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 2 o.z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny 3 pojistné smlouvy ve smyslu ustanovení § 2758 o. z., jejichž předmětem bylo pojištění vozidla. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 12.11.2019 do 2.3.2020 (pojistná smlouva [číslo]), 3.1.2020 do 26.2.2020 (pojistná smlouva [číslo]), 14.7.2020 do 19.9.2020 (pojistná smlouva [číslo]). Protože žalobkyně má dle ust. § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 3897, 67 Kč, 899, 23 Kč a 1 340 Kč. Protože pojistné nebylo žalovaným ve lhůtě splatnosti zaplaceno, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Zbytek svého nároku ve výši částky 600 Kč uplatňuje žalobkyně jakožto náklady na vymáhání s odkazem na Sazebník. Ať již žalobkyně tyto částky označuje jakkoliv – poplatky či náklady na upomínání, pak tyto poplatky je třeba posoudit podle jejich obsahu, a to tak že se jedná smluvní pokutu (§ 2048 o. z.), neboť jedná o sankci za porušení smlouvy. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 mimo jiné uvedl, že, obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě se žalobkyně dopustila jednán v sazebníku poplatků je v rozporu se shora uvedenou zásadou rovnosti a poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto žalobu co do částky 600 Kč ve výr 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 220,98 Kč, přičemž tato částka představuje 82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9 %). Tyto nák