23 C 141/2022-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 15. 5. 2021 vlakem [právnická osoba] na lince [číslo] uzavřel tak s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o přepravě osob. Po započetí přepravy žalovaný ve vlaku opakovaně neuposlechl výzvy pověřeného zaměstnance [anonymizováno], když v rozporu s opatřením orgánu veřejné moci, přijatým za účelem zabránění šíření nakažlivé nemoci, neměl ve vlaku nasazený respirátor, čímž porušil čl. 144 písm. z) SPPO a pověřeného zaměstnance [anonymizováno] slovně urážel. Pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] proto byla přivolána hlídka Policie ČR a za její asistence byl žalovaný z přepravy vyloučen. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně firma [právnická osoba] postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která postoupení oznámila žalovanému dopisem odeslaném žalovanému dne 18. 11. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 15. 5. 2021 vlakem [právnická osoba] na lince [číslo] po započetí přepravy opakovaně neuposlechl výzvy pověřeného zaměstnance [anonymizováno], když v rozporu s opatřením orgánu veřejné moci, přijatým za účelem zabránění šíření nakažlivé nemoci, neměl ve vlaku nasazený respirátor, čímž porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze smluvních přepravních podmínek. Pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] proto byla přivolána hlídka Policie ČR a za její asistence byl žalovaný z přepravy vyloučen, o provedení kontroly bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] [číslo]. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, kterou na místě nezaplatil. Dopisem právního zástupce žalobkyně odeslaném žalovanému dne 18. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a bylo mu oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně firma [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zák. č.261/2021Sb., je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 7. Podle § 15 odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, dopravce může s ohledem na charakter přepravy upravit ve smluvních přepravních podmínkách další povinnosti cestujících směřující k ochraně zdraví, bezpečnosti nebo plynulosti přepravy. Jednání cestujícího v rozporu s těmito povinnostmi je považováno za porušení přepravních podmínek. 8. Podle čl. 144 písm. z) Smluvních přepravních podmínek se za porušení těchto podmínek považuje, pokud cestující neuposlechne pokyn daný mu pověřeným zaměstnancem [anonymizováno]. 9. Podle čl. 146 písm. f) Smluvních přepravních podmínek pověřený zaměstnanec [anonymizováno] vyloučí z přepravy v nejbližší stanici cestujícího, který jedná v rozporu s opatřením orgánu veřejné moci, přijatým za účelem zabránit šíření nakažlivé nemoci. 10. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) ve znění účinném od 1. 1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť pokud žalovaný dne 17. 5. 2021 ve vlaku [právnická osoba] na lince [číslo] opakovaně neuposlechl výzvy pověřeného zaměstnance [anonymizováno], když v rozporu s opatřením orgánu veřejné moci, přijatých za účelem zabránění šíření nakažlivé nemoci, neměl ve vlaku nasazený respirátor a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze smluvních přepravních podmínek, je povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. V daném případě byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván v den provedení kontroly, a jelikož dluh nezaplatil bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), tj. vzhledem k okolnostem daných případů druhý den po provedení kontroly, dostal se následujícího dne do prodlení. Z uvedených důvodů soud důvodné žalobě vyhověl, jak pokud jde o žalovanou jistinu ve výši 1 000 Kč, tak i co do úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č.89/2012., občanský zákoník. 13. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.