23 C 179/2022-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 224 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že se jedná o dluh žalovaného, k něhož úhradě se žalovaný zavázal v dohodě účastníků o úpravě jejich majetkových poměrů, bydlení a výživného ze dne 19.5.2018, která nabyla účinnosti dne 17.12.2018 (právní moc rozvodu manželství účastníků). Žalovaný nezaplatil splátky za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2021, proto ztratil výhodu splátek, a je povinen zaplatit žalobkyni úhradu těchto 4 splátek v celkové výši 28 000 Kč, jakož i částku ve výši 196 000 Kč (28 splátek po 7 000 Kč), tj. celkem částku ve výši 224 000 Kč. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 1.9.2022, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise bez nařízení jednání. 3. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 17.12.-2018 4. Z dohody účastníků o úpravě jejich majetkových poměrů, bydlení a výživného soud zjistil, že byla uzavřena dne 19.5.2018, s úředně ověřenými podpisy účastníků a žalovaný se v ní zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 504 000 Kč ve 72 měsíčních splátkách po 7 000 Kč splatných vždy do konce měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek. 5. Z výzvy zástupce žalobkyně ze dne 13.1.2022 a podacího archu České pošty soud zjistil, že dne 14.1.2022 byla na poště podána výzva žalovanému k úhradě dluhu ve výši 224 000 Kč s příslušenstvím.. 6. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 19. 5. 2018 dohodu účastníků o úpravě jejich majetkových poměrů, bydlení a výživného, která nabyl účinnosti dne 17.12.2018 (právní moc rozsudku o rozvodu manželství účastníků), v níž se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 504 000 Kč v 72 měsíčních splátkách po 7 000 Kč splatných vždy do konce měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný nezaplatil splátky za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2021, proto ztratil výhodu splátek, a je povinen zaplatit žalobkyni úhradu těchto 4 splátek v celkové výši 28 000 Kč, jakož i částku ve výši 196 000 Kč, tj. celkem částku ve výši 224 000 Kč Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil. 7. Podle § 757 odst. 1 c), odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen "o.z."), dohoda o úpravě majetkových poměrů účastníků, jejich bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu vyžaduje písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. 8. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud učinil o skutkovém stavu následující právní závěr: Žalobkyně se žalovaným v souladu s § 757 odst. 1 c), odst. 2 o.z. uzavřeli dne 19.5.2018 dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a výživného, která nabyla účinnosti až dnem právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství, tj ke dni 17.12.2018, v níž se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku ve výši 504 000 Kč ve 72 měsíčních splátkách po 7 000 Kč splatných vždy do konce měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek.. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil splátky řádně a včas, když nezaplatil splátky za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2021, ztratil výhodu splátek, a tím došlo k zesplatnění dluhu ve výši 196 000 Kč ke dni 14.1.2022 na základě výzvy žalobkyně, dnem 15.1.2022 se tak žalovaný dostal se do prodlení s úhradou částky ve výši 196 000 Kč (28 splátek po 7 000 Kč) ve smyslu § 1968 o.z.. Protože žalovaný nezaplatil splátky za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2021, dostal se do prodlení s úhradou těchto splátek vždy k 1. dni následujícího měsíce. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit i zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z., který je požadován ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je tak žalobkyni povinen zaplatit částku ve výši 224 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 43 518 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 960 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 220 Kč výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 560 Kč ve výši 5 998 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.