24 C 146/2022-42 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo co do 239 Kč dlužné pojistné za období od 1. 2. 2021 do 7. 5. 2021 podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 1. 2. 2020 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem na pojistný produkt [anonymizována tři slova] do 600 Kč pak žalovaná částka představuje poplatek. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 1. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno] ročním pojistným ve výši 917 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění 1. 2. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 2. 2021, v důsledku čehož byl žalobkyní nejprve vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní, pojistná smlouva zanikne a následně mu bylo oznámeno, že jelikož dluh nevyrovnal, pojištění ke dni 7. 5. 2021 zaniklo. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. o. z., kde se žalovaný zavázal řádně a včas hradit pojistné. Jelikož žalovaný pojistné nehradil, pojistná smlouva zanikla po uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce (§ 2804 o. z.), přičemž pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.), tj. od jeho počátku (1. 2. 2020) do zániku pojištění (7. 5. 2021). V projednávaném případě žalobkyně za období od 1. 2. 2021 do 7. 5. 2021 uplatnila pojistné ve výši 239 Kč, což odpovídá sjednanému pojistnému za uvedené období. Z vyložených důvodů soud žalobě co do zaplacení pojistného vyhověl a žalovanému tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni 239 Kč, a to včetně úroků z prodlení za období jak je žalobkyně požadovala (když žalovaný byl v prodlení již 2. 2. 2021), a to podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z přiznané částky však tento úrok činí jen 14 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala uhrazení poplatku. Jelikož žalobkyně nikterak blíže nespecifikovala z jakých smluvních ujednání by tento poplatek měl vyplývat, za jakou činnost by měl žalobkyni náležet a ze smlouvy samotné se tyto skutečnosti nepodávají, dospěl soud k závěru, že o tomto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), aniž mohla být o následcích ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. poučena, neboť se z nařízeného jednání omluvila. Proto soud žalobu co do zaplacení 200 Kč výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.