24 C 162/2022-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení v této věci byly [anonymizováno] poplatky za období července 2020 až listopadu 2021 a dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 16. dne příslušného měsíce do dne podání žaloby (15. 2. 2022), tedy ve výši 184,68 Kč. 2. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se v listopadu 2011 přihlásil do příslušné evidence držitelů [anonymizováno] přijímače jakožto poplatník [anonymizováno] poplatku a zvolil si platbu prostřednictvím SIPO (spojovací [číslo]). 3. Nutno však konstatovat, že ohledně výzvy žalovanému, kterou by byl nárok na zaplacení poplatku u žalovaného uplatněn, žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), přičemž se vzdala dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). 4. Žalobkyně se omezila na předložení tzv. předžalobní upomínky (dopis advokáta žalobkyně ze dne 10. 12. 2021), která však neobsahuje specifikaci jednotlivých dlužných [anonymizováno] poplatků a vyzývá žalovaného k zaplacení souhrnné částky 2 294 Kč. Nadto k této upomínce žalobkyně nepřiložila žádný doklad o jejím odeslání či doručení žalovanému. Dále pak žalobkyně předložila dodejku ze dne 14. 12. 2021, ze které vyplývá, že nějakou zásilku žalovanému odesílala, avšak nepodává se z ní, co mělo být obsahem této zásilky. 5. Jelikož žalobkyně neprokázala, že byl žalovaný vyzván k plnění, není oprávněna se domáhat práva na zaplacení u soudu (§ 10 zák. č. 348/2005 Sb. arg. a contr.). 6. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 7. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.