24 C 177/2021-66 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 5. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se jedná o nesplacený spotřebitelský úvěr podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 27. 8. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“), přičemž část závodu této společnosti byla převedena na společnost [právnická osoba], která pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Na základě uvedené smlouvy společnost poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok v sazbě 28 % pro dobu řádného splácení a poplatky, oboje v celkové výši 18 980 Kč, a to v 13 měsíčních splátkách po 3 380 Kč. Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 8 690 Kč. Žalovaná částka pak představuje nesplacenou jistinu ve výši 26 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 3 644,40 Kč, nesplacený poplatek za uzavření smlouvy ve výši 3 0789,40 Kč, nesplacený administrativní poplatek ve výši 3 567,20 Kč a smluvní pokutu ve výši 14 000 Kč. 2. Žalovaný k věci uvedl, že úvěr potřeboval na koupi automobilu. Smlouvu sjednával s obchodní zástupkyní společnosti, paní [příjmení], která také od něj v hotovosti splátky přebírala. Po nějaké době přestala, ale ozval se mu jiný obchodní zástupce (na jméno si již nevzpomíná), kterému splátky předával na parkovišti. Následně se již neozval ani ten, tudíž měl za to, že má již splaceno. 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 27. 8. 2017 žalovaný a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 980 Kč sestávající z úroku v sazbě 28 % za období, na které byl úvěr poskytnut, tj. 25,85 % ročně ve výši 7 280 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1 040 Kč, poplatku za správu ve výši 5 720 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 940 Kč, to vše v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 3 380 Kč splatných ke každému 27. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaný stvrdil, že mu byla sjednaná částka v hotovosti předána. Dále smlouva obsahuje ujednání o možnosti prohlásit celý zůstatek úvěru splatným pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splátkou delším 30 dnů. Žalovaný se zde rovněž zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení s tím, že tato smluvní pokuta nepřesáhne součin 0,5 a poskytnuté jistiny. Z přiloženého předpisu splátek se podává, jaká část které splátky připadá na jednotlivé poplatky, úrok a jistinu s tím, že jistina se splácí až od 6. splátky. 4. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný nepravidelně zaplatil dohromady 8 690 Kč. Žalovaný sám tvrdil, že zaplatil více, nicméně o tomto svém tvrzení neunesl břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), proto soud ohledně toho, kolik žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil, vycházel z citované listiny. 5. Z listiny nazvané žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje o žalovaném, a to o bydlení, zaměstnání, příjmech a některých výdajích. Na příjmové stránce je uvedena mzda [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaný bydlí s manželkou a dvěma dětmi v nájmu a nemá další zápůjčky. Na nájem vynakládá [částka], na stravování vynaloží [částka] a ostatní výdaje činí [částka], Celkové náklady domácnosti tak činí [částka]. K ověření těchto údajů byly předloženy: pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a evidenční list. Žalovaný k tomu dodal, že manželka byla v té době na rodičovské s třetím nejmladším dítětem. Z připojených dokladů (dodatek k pracovní smlouvě, výplatní páska, nájemní smlouva, evidenční list a příjmový pokladní doklad) vyplývá, že údaje uvedené v žádosti těmto dokladům odpovídají. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku a části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] touto smlouvou ze dne 24. 6. 2020 postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení. 7. Z dopisu ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému tímto dopisem oznámila, že pohledávku za ním ze shora citované smlouvy postoupila žalobkyni. 8. Z dopisu ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě celkem 57 930,54 Kč s tím, že pokud tak do 2. 1. 2021 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 18. 12. 2020. 9. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost se žalovaným dne 27. 8. 2017 uzavřela smlouvu, na základě které mu v hotovosti předala částku 26 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 980 Kč sestávající z úroku v sazbě 28 % za období, na které byl úvěr poskytnut, tj. 25,85 % ročně ve výši 7 280 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1 040 Kč, poplatku za správu ve výši 5 720 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 940 Kč, to vše v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 3 380 Kč splatných ke každému 27. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaný se zde rovněž zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení s tím, že tato smluvní pokuta nepřesáhne součin 0,5 a poskytnuté jistiny. Před uzavřením smlouvy se žalovaným obchodní zástupkyně sepsala žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kde jsou uvedeny údaje o žalovaném, a to o bydlení, zaměstnání, příjmech a některých výdajích. Na příjmové stránce je uvedena mzda [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaný bydlí s manželkou a dvěma dětmi v nájmu a nemá další zápůjčky. Na nájem vynakládá [částka], na stravování vynaloží [částka] a ostatní výdaje činí [částka], Celkové náklady domácnosti tak činí [částka]. K ověření těchto údajů byly předloženy: pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a evidenční list, ze kterých vyplývá, že údaje o majetkové situaci žalovaného v žádosti o poskytnutí úvěru odpovídají skutečnosti. Část závodu společnosti byla ke dni 28. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba], která pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 převedla na žalobkyni. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.. 13. Z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí žalovaný sdělil, což ověřila z dokladů vyjmenovaných v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z předložených dokladů vyplývá nejen to, že údaje uvedené v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru odpovídají skutečnosti (vyjma počtu dětí žalovaného, neboť žalovaný zde opomněl uvést svého nejmladšího potomka), ale také, že platební kapacita žalovaného byla v době žádosti o úvěr dostatečná. Ani důvod žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru nenasvědčoval žádným negativním skutečnostem (byť tento důvod společnost nezkoumala). Společnost tedy prověřila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet dostatečným způsobem a se žalovaným tak uzavřela platnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora citovaného § 2395 o. z. 14. Zatímco společnost splnila závazek z uzavřené smlouvy a žalovanému sjednané peněžní prostředky (26 000 Kč) poskytla, žalovaný neplnil řádně (zaplatil pouze 8 690 Kč, které byly částečně započteny na úrok a sjednané poplatky) a dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z