24 C 233/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo co do 3 796 Kč dlužné pojistné za období od 8. 5. 2020 do 7. 9. 2020 podle smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Co do 300 Kč pak byl předmětem řízení poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 6. 5. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt Životní pojištění na přání s měsíčním pojistným ve výši 949 Kč splatným vždy k 8. dni příslušného měsíce. Pojištění bylo sjednáno do 7. 5. 2028 s počátkem 8. 5. 2020. Žalovaný neuhradil ani pojistné za první pojistné období, v důsledku čehož byl nejprve upomenut o vzniklý dluh s upozorněním, že jestli jej nevyrovná, pojištění zanikne uplynutím dne 7. 9. 2020. Zánik pojištění mu pak byl oznámen dopisem ze dne 15. 9. 2020. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. o. z., kde se žalovaný zavázal řádně a včas hradit pojistné. Jelikož žalovaný pojistné nehradil, pojistná smlouva zanikla po uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce (§ 2804 o. z.), přičemž pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.), tj. od jeho počátku (8. 5. 2020) do zániku pojištění (7. 9. 2020). V projednávaném případě žalobkyně za toto období uplatnila více, než by jí podle sjednaného pojistného náleželo. Soud pak dospěl k závěru, že žalobkyni za uvedené období náleží jen 2 847 Kč. Dále žalobkyně uplatnila poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 300 Kč. Soud však dospěl k závěru, že k tomuto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), neboť neuvedla, kde si účastníci takovou možnost sjednali. O této skutečnosti žalobkyně nemohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Proto soud z provedených listinných důkazů v tomto ohledu nečinil žádná skutková zjištění, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 155/2012). Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze zčásti a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 2 847 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky, za období jak je žalobkyně požadovala (neboť v prodlení byl žalovaný s jednotlivými platbami již dříve) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z přiznané částky však tento úrok činí pouze 154 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku pak soudu nezbylo, než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 70 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 30 % a náleží jí tudíž právo na náhradu 40 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 596 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 40 % Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.