24 C 29/2022-73 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo dlužné pojistné za období od 1. 9. 2020 do 8. 3. 2021 podle smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené dne 30. 4. 2019 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 30. 4. 2019 s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt životní pojištění [anonymizováno]. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou do věku 75 let pojištěného s počátkem dne 1. 5. 2019 a měsíčním pojistným ve výši 1 250 Kč splatným vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. Součástí smlouvy se mimo jiné prostřednictvím tzv. včleňovací doložky staly všeobecné pojistné podmínky a přehled poplatků a parametrů pojištění. Žalovaný nehradil řádně a včas pojistné, v důsledku čehož byl opakovaně upomínán. Naposledy byl dopisem ze dne 23. 11. 2020 upozorněn, že nezaplatil pojistné splatné dne 1. 9. 2020 ani následující, a pokud tak neučiní do 31. 1. 2021, pojistná smlouva uplynutím tohoto dne zanikne. Jelikož žalovaný neuhradil ničeho, bylo mu žalobkyní oznámeno, že pojištění uplynutím dne 31. 1. 2021 zaniklo. Až 1. 2. 2021 žalovaný zaplatil 3 750 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky zástupkyní žalobkyně, a to dopisem ze dne 18. 6. 2021, podaným k poštovní přepravě téhož dne. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kde se žalovaný zavázal řádně a včas hradit pojistné. Jelikož žalovaný pojistné nehradil, pojistná smlouva zanikla po uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce (§ 2804 o. z.), přičemž pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.), tj. od jeho počátku (1. 5. 2019) do zániku pojištění (31. 1. 2021). V projednávaném případě žalobkyně požadovala pojistné za období od 1. 9. 2020 do 8. 3. 2021 ve výši 2 500 Kč. Jak však bylo zjištěno, že žalovaný po zániku pojištění zaplatil 3 750 Kč, čímž bylo umořeno pojistné za září až listopad 2020, přičemž pojištění zaniklo již 31. 1. 2021 (nikoli 8. 3. 2021, jak uváděla žalobkyně). Žalobkyni tak náleží pojistné jen za dobu od 1. 12. 2020 do 31. 1. 2021, které však činí žalobou uplatněných 2 500 Kč. Z vyložených důvodů soud žalobě co do zaplacení dlužného pojistného vyhověl a žalovanému tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni 2 500 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky, za období jak je žalobkyně požadovala, tedy od 2. 2. 2021 do 21. 7. 2021 (když žalovaný byl v prodlení s placením jednotlivých splátek již dříve), a to podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z přiznané částky však tento úrok činí pouze 96 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1. o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala uhrazení poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky. Soud dospěl k závěru, že o tomto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), neboť neuvedla kde si tato ujednání se žalovaným konkrétně sjednali, ani jaké byly podmínky pro jejich uplatnění. Žalobkyně nemohla být o následcích ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. poučena, neboť se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, a to včetně úroku z prodlení. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 79 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 21 % a náleží jí tudíž právo na náhradu 58 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 653 Kč tak představují odměnu za dva úkony právní služby po 200 Kč za předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. d) AT), dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), to vše snížené na 58 %. Zástupce žalobkyně dále uplatnil odměnu a náhradu hotových výdajů za tzv. předžalobní upomínku, soud však tento náklad neshledal účelným, neboť žalobkyně sama žalovanému zaslala upomínku s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o. s. ř.