24 C 31/2022-89 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením spotřebitelského úvěru podle smlouvy uzavřené dne 25. 2. 2018 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na internetových stránkách [webová adresa]). Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že společnost [právnická osoba] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) disponovala osobními údaji žalované, tedy jménem, rodným číslem a bydlištěm, že dne 25. 2. 2018 byla převedena na účet č. [bankovní účet] částka 2 000 Kč s variabilním symbolem [číslo] a poznámkou půjčka [číslo] a dále, že uvedená společnost se žalobkyní uzavřela dne 1. 1. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i pohledávka uplatněná v tomto řízení. Ohledně tvrzené registrace žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se omezila na předložení listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru, která sice obsahuje osobní údaje žalované (jméno, příjmení, rodné číslo a adresu), avšak neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis a není tudíž zřejmé, zda osoba, se kterou právní předchůdkyně žalobkyně komunikovala (zda vůbec s někým komunikovala, neboť žalobkyně nepředložila žádný doklad o tom, že by se kdokoli na internetových stránkách její právní předchůdkyně registroval), je právě žalovaná v této věci. Pokud se týká tvrzeného poskytnutí částky 2 000 Kč, k tomu bylo pouze zjištěno, že z nějakého účtu (žalobkyně nepředložila celý výpis z účtu, ale jen jeden řádek, ze kterého nevyplývá, kdo byl jeho majitelem) byla dne 25. 2. 2018 převedena částka 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet], avšak jak bylo zjištěno dotazem na příslušnou banku, tento účet není (a nebyl) účtem žalované. Ze strany žalované tudíž nemohlo dojít ani k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Nad rámec důvodů vedoucích k zamítavému rozhodnutí dlužno dodat, že se soud již pro nadbytečnost nezabýval platností tvrzené (avšak neprokázané) smlouvy, která měla být uzavřena nikoliv písemně (což v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru není možné – viz § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění), ani naprostou absencí jakéhokoliv tvrzení o tom, jakým způsobem měla právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat schopnost žalované poskytované prostředky splácet (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.