24 C 356/2021-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 20. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným s tím, že se co do 20 312 Kč jedná o nesplacenou půjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 20. 9. 2006 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě citované smlouvy uvedená společnost půjčila žalovanému 13 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 416 Kč. Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 1 320 Kč, přičemž zůstal dlužen na jistině 12 206,73 Kč a na souhrnném poplatku 8 105,27 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení ode dne marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. od 27. 9. 2007. Co do 16 460 Kč se pak jedná o nesplacenou půjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 15. 6. 2006 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě citované smlouvy uvedená společnost půjčila žalovanému 15 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 8 500 Kč, přičemž zůstal dlužen na jistině 9 891,83 Kč a na souhrnném poplatku 6 568,17 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení ode dne marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. od 29. 8. 2007. Žalobou uplatněné nároky pak byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni, přičemž žalobkyně kapitalizovala požadovaný úrok z prodlení do postoupení pohledávky (18. 12. 2020). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva o půjčce soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 15. 6. 2006 žalovaný a společnost [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek 9 960 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 480 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaný stvrdil, že mu byla částka 15 000 Kč v hotovosti předána. 4. Z další listiny nazvané smlouva o půjčce soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 20. 9. 2006 žalovaný a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek 8 632 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 416 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaný stvrdil, že mu byla částka 13 000 Kč v hotovosti předána. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávek za žalovaným uplatněných v tomto řízení. 6. Z dopisu ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že jím společnost žalovanému oznámila, že pohledávky za ním se shora citovaných smluv postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 1. 2. 2021. 7. Z dopisu ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že jím byl žalovaný vyzýván zástupcem žalobkyně k úhradě celkem 77 759,88 Kč s tím, že pokud tak do 13. 8. 2021 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Dopis obsahuje mimo jiné i stručný právní rozbor vzniku pohledávky. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 30. 7. 2021. 8. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost se žalovaným uzavřela dvě smlouvy nazvané smlouva o půjčce. Podle první se žalobkyně dne 15. 6. 2006 zavázala žalovanému poskytnout 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek 9 960 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 480 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Sjednané peněžní prostředky byly žalovanému v hotovosti předány při podpisu smlouvy. Podle druhé se pak společnost dne 20. 9. 2006 zavázala poskytnout žalovanému 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek 8 632 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 416 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Sjednané peněžní prostředky byly žalovanému v hotovosti předány při podpisu smlouvy. Na první ze smluv žalovaný částečně plnil 8 500 Kč a na druhou 1 320 Kč. Pohledávky z těchto smluv pak byly dne 18. 12. 2020 postoupeny žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a zástupce žalobkyně znovu žalovaného před podáním žaloby vyzval k jejich úhradě. 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.) – dále již jen „obč. zák.“ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Pro smlouvu o půjčce zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje, může být uzavřena ústně, písemně nebo nejčastěji i ve formě tzv. dlužního úpisu, kdy dlužník potvrzuje věřiteli skutečnost, že si od něho peníze půjčil spolu se závazkem je do určité doby věřiteli vrátit. Smlouva o půjčce má přitom reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. V projednávaném případě obsahovaly písemné smlouvy potvrzení žalovaného, že mu byly částky 15 000 Kč a 13 000 Kč v hotovosti předány. Soud tudíž neměl důvod žalobkyni neuvěřit, že uvedené částky žalovanému skutečně její právní předchůdkyně předala, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, k věci se nevyjádřil a k nařízenému jednání nedostavil. Rovněž sjednané souhrnné poplatky ve výši 9 960 Kč a 8 632 Kč nejsou nikterak v rozporu se shora citovaným § 657 obč. zák. Poplatky v této formě obvykle odráží náklady věřitele na poskytnutí půjčky a její administraci, včetně zisku a soud je tudíž neshledal nikterak nepřiměřenými. 12. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně požadovaného úroku z prodlení (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 517 odst. 2 obč. zák., ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení s hrazením žalované pohledávky, a to včetně jejich kapitalizované výše. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. 13. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl plně úspěšným účastníkem žalobce a náleží mu tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 3 650 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 3. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 472 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.