24 C 370/2021-62 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 28. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se jedná o nesplacený spotřebitelský úvěr podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 27. 10. 2017 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“), přičemž část závodu této společnosti byla dne 28. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Na základě uvedené smlouvy společnost poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek, to vše ve výši 8 280 Kč, a to v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaná však plnila pouze částečně, když zaplatila jen 5 560 Kč. Žalovaná částka pak představuje nesplacenou jistinu ve výši 12 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč (0,1 % denně z dlužné částky za období od 28. 11. 2018 do 11. 4. 2020 s omezením podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru). Dále se žalobkyně domáhá„ úroku“ ve výši 2 720 Kč (úrok ve výši 825,60 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 903,20 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 991,20 Kč), úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 168,88 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 117 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřely dne 27. 10. 2017 žalovaná a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 760 Kč sestávající z úroku v sazbě 28 % za období, na které byl úvěr poskytnut, tj. 25,85 % ročně ve výši 3 360 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatku za správu ve výši 2 640 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 280 Kč, to vše v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč splatných ke každému 27. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaná stvrdila, že jí byla sjednaná částka v hotovosti předána. Dále smlouva obsahuje ujednání o možnosti prohlásit celý zůstatek úvěru splatným pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení se splátkou delším 30 dnů. Žalovaná se zde rovněž zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení s tím, že tato smluvní pokuta nepřesáhne součin 0,5 a poskytnuté jistiny. Z přiloženého předpisu splátek se podává, jaká část které splátky připadá na jednotlivé poplatky, úrok a jistinu s tím, že jistina se splácí až od 6. splátky. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru, jako je počet a výše splátek, úrok a RPSN (189,38 %). 4. Z listiny nazvané žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje o žalované, a to o bydlení, zaměstnání, příjmech a některých výdajích. Na příjmové stránce je uvedena mzda [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná a bydlí sama v nájmu a nemá další zápůjčky. Na nájem vynakládá [částka], na energie [částka], na stravování vynaloží [částka] a ostatní výdaje činí [částka], Celkové náklady domácnosti tak činí [částka]. K ověření těchto údajů měly být předloženy: pracovní smlouva a výplatní pásky. 5. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] uzavřely dne 6. 9. 2018 smlouvu o prodeji části závodu společnosti [právnická osoba] tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] touto smlouvou postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek. 7. Z dopisu ze dne 19. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované tímto dopisem oznámila, že pohledávku za ní ze shora citované smlouvy postoupila žalobkyni. 8. Z dopisu ze dne 8. 2. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované tímto dopisem oznámila, že pohledávku za ní ze shora citované smlouvy postoupila žalobkyni. 9. Z dopisů ze dne 8. 3. 2021 a 6. 4. 2021 soud zjistil, že jimi žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě závazku v aktuální výši 285 121,65 Kč (resp. 25 207,45 Kč) s tím, že je dobré mít plán a dosud neeviduje žádnou uzavřenou splátkovou dohodu a že ji může žalovaná kontaktovat. 10. Z dopisu ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] s tím, že pokud tak do 10. 6. 2021 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 4. 6. 2021. 11. Z dalšího podacího archu soud pouze zjistil, že žalobkyně žalované dne 22. 1. 2020 odeslala nějakou zásilku, o jaký dopis by se však mělo jednat, z tohoto podacího archu nevyplývá a žádný dopis z tohoto či předcházejícího data také žalobkyně k žalobě nepřipojila. 12. Z listiny nazvané výpis úkonů mimosoudního vymáhání soud pro níže vyložený právní názor žádná skutková zjištění nečinil, stejně jako žádná skutková zjištění nečinil z listiny nazvané [anonymizováno] [číslo], neboť přiložení této listiny k žalobě zůstalo bez vysvětlení a soudu není zřejmé, za jakým účelem byla vytvořena a jaké skutečnosti by z ní měly vyplývat. 13. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost se žalovanou dne 27. 10. 2017 uzavřela smlouvu, na základě které jí v hotovosti předala částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 760 Kč sestávající z úroku v sazbě 28 % za období, na které byl úvěr poskytnut, tj. 25,85 % ročně ve výši 3 360 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatku za správu ve výši 2 640 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 280 Kč, to vše v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč splatných ke každému 27. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaná se zde rovněž zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení s tím, že tato smluvní pokuta nepřesáhne součin 0,5 a poskytnuté jistiny. Před uzavřením smlouvy byla sepsána žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kde jsou uvedeny údaje o žalované, a to o bydlení, zaměstnání, příjmech a některých výdajích. Na příjmové stránce je uvedena mzda [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná a bydlí sama v nájmu a nemá další zápůjčky. Na nájem vynakládá [částka], na energie [částka], na stravování vynaloží [částka] a ostatní výdaje činí [částka], Celkové náklady domácnosti tak činí [částka]. K ověření těchto údajů měly být předloženy: pracovní smlouva a výplatní pásky. Část závodu společnosti byla ke dni 28. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek převedla na žalobkyni. 14. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druh