24 C 385/2021-136 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 96 794,01 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 15. 6. 2017 smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše rámce 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 13 % ročně splácet po 1 800 kč měsíčně počínaje 13. 7. 2017. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 18. 4. 2019 celý zůstatek úvěru splatným. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný vyčerpal celkem 108 700 Kč, avšak splatil pouze 33 612,31 Kč. Na jistině tak zůstal dlužen 95 689,01 Kč, na úroku 5 355,93 Kč (tato částka přirostla k jistině) a na poplatcích 1 105 Kč (5 * pojištění po 161 Kč a 300 Kč za zesplatnění úvěru). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet soud zjistil, že tuto dne 15. 6. 2017 uzavřeli žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému bez určení účelu peněžní prostředky až do výše limitu 100 000 Kč s tím, že peněžní prostředky do tohoto limitu mohou být opakovaně čerpány v závislosti na výši opakovaně splácených částek. První čerpání mělo být ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 13 % ročně v měsíčních splátkách po 1 800 Kč splatných vždy k 13. dni v měsíci počínaje 13. 7. 2017. Dále se žalovaný zavázal hradit 161 Kč měsíčně jako úhradu pojištění schopnosti splácet. Pro případ prodlení s jakoukoliv úhradou se účastníci dohodli, že je žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr splatným a požadovat po žalovaném úroky z prodlení a poplatky dle sazebníku. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru včetně některých sankčních poplatků. Předložené všeobecné produktové podmínky a základní produktové podmínky pak obsahují zejména výklad některých pojmů, ujednání o doručování a zakotvují možnost aktualizace sazebníku poplatků a produktové podmínky debetních platebních karet stanovují podmínky jejich používání. 4. Z listiny nazvané sazebník poplatků soud zjistil, že je zde mimo jiné pro splátkové úvěry uveden poplatek ve výši 300 Kč za výzvu k předčasnému splacení. 5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného [číslo] soud zjistil, že dne 15. 6. 2017 sem byla připsána částka 80 000 Kč jako čerpání úvěru. Celkové příjmy od 23. 5. 2017 do 23. 6. 2017 (včetně vyplaceného úvěru) činily [částka] (z toho mzda jen [částka]), avšak výdaje [částka], z čehož, vyjma drobných výdajů, činila naprostá většina ([částka]) sázky na [webová adresa] [částka] žalovaný z tohoto portálu vybral. Dále žalovaný odeslal několik potvrzovacích plateb pro mikroúvěry a splatil jiný úvěr společnosti [právnická osoba] Z dalších výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 4. 1. 2017 do 23. 5. 2017 soud zjistil, že i z těchto výpisů se podává problém žalovaného se sázením a v důsledku toho jeho celkově špatná finanční situace, kdy měsíc končil většinou se zůstatkem kolem [částka]. 6. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný dne 15. 6. 2017 načerpal 80 000 Kč, dne 20. 7. 2017 načerpal 18 000 Kč, dne 19. 9. 2017 načerpal 4 500 Kč a dne 25. 6. 2018 načerpal 6 200 Kč Celkem pak na tento úvěr zaplatil 33 612,31 Kč, přičemž poslední splátku uhradil 13. 11. 2018 a dále již nezaplatil ničeho. Totéž se podává z platební historie. 7. Z dopisu ze dne 19. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně, jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 102 305,82 Kč splatným ke dni 18. 4. 2019. Z přiloženého podacího archu se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán. 8. Z dopisu ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 102 332,81 Kč nejpozději do 15 dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 28. 2. 2020. 9. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný 15. 6. 2017 požádal v rámci internetového bankovnictví žalobkyni o úvěr ve výši úvěrového rámce 75 000 Kč na 79 měsíců. Je zde uvedeno, že žalovaný má průměrný měsíční příjem [částka], bydlí u rodičů a celkové příjmy domácnosti činí [částka] měsíčně při jednom zdroji příjmů. Dále je zde uvedeno, že žalovaný již splácí jiné závazky po [částka] měsíčně. 10. Z listiny nazvané vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně počítala s příjmy žalovaného ve výši [částka] měsíčně a celkovými příjmy domácnosti žalovaného ve výši [částka] při jednom zdroji příjmu s tím, že žalovaný je svobodný a bydlí u rodičů, požádal o [částka] a bylo mu schváleno [částka]. Z přiložené tabulky úvěrové angažovanosti se pak podává, že žalovaný měl další dva úvěry u jiných společností s celkovou měsíční splátkou [částka]. 11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 15. 6. 2017 uzavřel se žalobkyní smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bez určení účelu peněžní prostředky až do výše limitu 100 000 Kč s tím, že peněžní prostředky do tohoto limitu mohou být opakovaně čerpány v závislosti na výši opakovaně splácených částek. První čerpání mělo být ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 13 % ročně v měsíčních splátkách po 1 800 Kč splatných vždy k 13. dni v měsíci počínaje 13. 7. 2017. Dále se žalovaný zavázal hradit 161 Kč měsíčně jako úhradu pojištění schopnosti splácet. Žalovaný dne 15. 6. 2017 načerpal 80 000 Kč, dne 20. 7. 2017 načerpal 18 000 Kč, dne 19. 9. 2017 načerpal 4 500 Kč a dne 25. 6. 2018 načerpal 6 200 Kč Celkem pak na tento úvěr zaplatil 33 612,31 Kč, přičemž poslední splátku zaplatil 13. 11. 2018. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru ke dni 18. 4. 2019 splatným. Žalobkyně při poskytování posuzovaného úvěru počítala s příjmy žalovaného ve výši [částka] měsíčně a celkovými příjmy domácnosti žalovaného ve výši [částka] při jednom zdroji příjmu s tím, že žalovaný je svobodný a bydlí u rodičů. Ohledně výdajů počítala jen se statistickými daty a se splátkami dalších úvěrů jiným společnostem ve výši [částka] měsíčně. 12. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského ú