24 C 389/2021-107 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 1. 9. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit žalobkyni úrok v efektivní úrokové sazbě 129,68 % ročně, to vše ve 48 měsíčních splátkách po 2 977 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo k automatickému zesplatnění celého zůstatku úvěru ke dni 2. 5. 2021. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný zaplatil jen 21 689,69 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 118 470,74 Kč (původní jistina 39 069,28 Kč a přirostlý úrok 79 401,46 Kč), smluvní pokuty ve výši 499 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 501 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru soud zjistil, že tuto uzavřeli účastníci dne 1. 9. 2017 (žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele). Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] částku 40 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 129,68 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po 2 977 Kč splatných vždy do každého 22. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 142 896 Kč. Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny žádná další skutková zjištění nečinil. Z přiložené listiny nazvané předsmluvní formulář soud zjistil, že se jedná o standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru, která obsahuje informace o parametrech úvěru, jeho splácení, sankcích atp. Z listiny nazvané prohlášení klientů se pak podává, že žalovaný byl seznámen se zněním všech dokumentů, povinnými informacemi, je si vědom výše úroků, nenachází se v úpadku a nemá dluhy. Z přiloženého scanu občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalovaného. 4. Z dopisu ze dne 5. 9. 2017 soud zjistil, že žalobkyně jím žalovanému oznámila, že úvěr podle návrhu ze dne 1. 9. 2017 schválila. Dopis obsahuje shrnutí parametrů poskytovaného úvěru a jeho součástí byl dále splátkový kalendář, ze kterého vyplývá, která část splátky připadá na úroky a která na jistinu. Z přiložené dodejky se pak podává, že tento dopis byl žalovanému doručen 13. 9. 2017. 5. Z listiny nazvané doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že dne 4. 9. 2017 žalobkyně žalovanému převodem na účet vyplatila 40 000 Kč. 6. Z listiny nazvané karta klienta soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady v celkové výši 21 689,69 Kč, přičemž první splátku žalovaný zaplatil s prodlením, druhou řádně a dále již za něj plnil jeho insolvenční správce. 7. Z listiny nazvané hodnocení klienta soud zjistil, že tuto listinu vyplňoval zprostředkovatel úvěru. Ten zde zaznamenal, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem [částka], je svobodný a jeho jedinými výdaji je životní minimum [částka], náklady na bydlení u rodičů ve výši [částka], náklady na dvě děti ve výši [částka] a splátky žalobkyni (na smlouvu [číslo]) ve výši [částka]. I s počítanou rezervou ([částka]) pak žalovanému měsíčně zbývají volné zdroje ve výši [částka]. 8. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl od 1. 5. 2015 zaměstnán u [právnická osoba] 9. Ze mzdového výměru soud zjistil, že žalovanému od 1. 3. 2016 náležela u zaměstnavatele [právnická osoba] (soudu je z úřední činnosti známo, že se jedná o tentýž subjekt) náležela základní hrubá mzda [částka] a k tomu pohyblivá složka [částka]. 10. Z výplatní pásky žalovaného za červen 2017 a červenec 2017 soud zjistil, že žalovaný měl základní mzdu [částka]. V červnu činila jeho celková čistá mzda [částka] a v červenci [částka]. Z přiložených scanů obrazovky internetového bankovnictví se pak podává, že tyto částky byly žalovanému na účet připsány. 11. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že k dotazu na rodné číslo žalovaného jej tento registr 1. 9. 2017 v 15:00 hodin ztotožnil. 12. Z výpisu lustrace nebankovního registru klientských informací soud zjistil, žalovaný zde uveden kód příznaku 16, tedy že klientova smlouva je hodnocena jako špatná (negativní příznak). 13. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky soud zjistil, že žalobkyně má od 11. 5. 2018 povoleno poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, což je vzhledem k datu uzavření smlouvy zcela irelevantní informace. 14. Z dopisu ze dne 22. 1. 2018 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek (splátky 3 a 4) s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. 15. Z návrhu na povolení oddlužení ze dne 30. 1. 2018 soud zjistil, že tento podával žalovaný s tím, že žádá, aby soud rozhodl o jeho úpadku, neboť má závazky (celkem 24), které nedokáže splácet. Ze zde vyjmenovaných závazků představuje 22 různé úvěry a zápůjčky, z toho tři u žalobkyně. 16. Z usnesení ze dne 20. 2. 2018, č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že jím Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o úpadku žalovaného a povolil řešení úpadku oddlužením. 17. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že se žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení žalovaného s celkem osmi pohledávkami ze tří smluv. 18. Z usnesení ze dne 11. 2. 2021, č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že jím Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o zrušení povoleného oddlužení žalovaného a řízení zastavil. 19. Z dopisu ze dne 2. 5. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení delšího 65 dnů, stal se celý zůstatek úvěru ze smlouvy [číslo] tímto dnem splatným a vyzvala jej k okamžité úhradě 119 369 Kč. 20. Z dopisu ze dne 16. 11. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] (specifikovaného shodně se žalobou v této věci) nejpozději do 15 dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne 16. 11. 2021 21. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud žádná skutková zjištěné nečinil, neboť to bylo pro projednávaný případ nevýznamné. 22. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci dne 1. 9. 2017 (žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele) uzavřeli smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet částku 40 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 129,68 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po 2 977 Kč splatných vždy do každého 22. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 142 896 Kč. Žalobkyně dne 4. 9. 2017 sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla, avšak žalovaný jí zaplatil toliko dvě splátky v důsledku čehož mu zaslala upomínku. Následně žalovaný požádal o oddlužení, čemuž Krajský soud v Ústí nad Labem vyhověl. Do insolvenčního řízení žalovaného se žalobkyně přihlásila s pohledávkami ze tří smluv a další splátky tak žalobkyni poukazoval insolvenční správce žalovaného. Celkem žalovaný zaplatil na tuto smlouvu 21 689,69 Kč. Jelikož bylo oddlužení žalovaného zrušeno, insolvenční řízení zastaveno a žalovaný byl nadále se splácením v prodlení, informovala jej žalobkyně, že v důsledku prodlení delšího 65 dnů se stal celý dluh splatným ke dni 2. 5. 2021. Při uzavření smlouvy byl žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba], přičemž za červen 2017 měl čistou mzdu [částka] a za červenec 2017 pak [částka]. Před uzavřením uvedené smlouvy žalovaný žalobkyni (resp. zprostředkovateli) předložil výplatní pásky za uvedené měsíce, potvrzení z mobilního bankovnictví o připsání mzdy na jeho bankovní účet a pracovní smlouvu se mzdovým výměrem. Zprostředkovatel pak ohledně výdajů žalovaného vycházel z životního minima, nákladů na bydlení ve výši [částka], nákladů na dvě děti ve výši [částka] a nákladů na splátky předchozího úvěru od žalobkyně ve výši [částka]. Žalobkyně sama pak žalovaného prověřila v registru SOLUS a nebankovním registru klientských informací, kde byl zjištěn negativní příznak 16. 23. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neb