24 C 4/2022-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 25. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným uzavřela dne 24. 9. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 118 Kč, úplatu ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 960 Kč, to vše v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Žalovaný však zaplatil toliko 5 921 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně požaduje za období od 25. 11. 2020 do 10. 6. 2021 ve výši 3 770,40 Kč. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni. Podanou žalobou žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši 19 042,43 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 770,40 Kč a„ kapitalizovaný úrok“ ve výši 17 480,05 Kč (smluvní úrok 1 579,29 Kč, poplatek za poskytnutí 9 217,27 Kč, náklady na vyhodnocení 1 748,06 Kč, inkasní poplatek 3 385,95 Kč a úrok ve výši 1 549,48 Kč představující úrok ve výši 15 % ročně z jistiny za období od 25. 11. 2002 do 11. 6. 2021). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 24. 9. 2019 žalovaný a společnost [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému 22 000 Kč s tím, že žalovaný tyto prostředky vrátí a zaplatí úrok ve výši 2 118 Kč, úplatu ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 960 Kč, to vše v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že mu byla částka 22 000 Kč v hotovosti předána. Smlouva dále obsahuje ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ, že se dostane do prodlení. Z přiloženého formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje základní parametry poskytovaného úvěru, jako je splatnost (14 měsíců), úrok (15 % ročně), RPSN (272,44 % ročně) atp. 4. Z listiny nazvané žádost o úvěr soud zjistil, že tuto dne [datum] sepsala obchodní zástupkyně společnosti, přičemž jsou zde uvedeny některé údaje o žalovaném, o jeho zaměstnání, příjmech a výdajích. Je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán se mzdou [částka], je svobodný, nemá děti, bydlí v nájmu a nemá žádné dluhy. Na nájem vynakládá [částka], [částka] na jídlo dopravu a osobní výdaje a [částka] vynakládá na splátky stávajících půjček. K ověření těchto údajů měly být předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. 5. Z listiny nazvané pracovní smlouva soud zjistil, že žalovaný byl od 1. 1. 2019 zaměstnán na dobu neurčitou u [právnická osoba] za mzdu [částka] měsíčně. 6. Z výplatních pásek žalovaného za květen, červen a červenec 2019 soud zjistil, že žalovaný pobíral hrubou mzdu [částka] měsíčně, na účet však obdržel [částka], [částka] a [částka]. Z toho činilo [částka] osobní ohodnocení a krom hrubé mzdy zbytek tvořily prémie. 7. Z předložené části nájemní smlouvy (chybí články IV. – VI.) soud pouze zjistil, že žalovaný měl od [datum] v nájmu 2NP rodinného domu s příslušenstvím na adrese [obec a číslo]. Z části předložené listiny není zřejmé za jaké nájemné a úhradu za související služby. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 19. 7. 2021 společnost [právnická osoba] žalobkyni postoupila soubor pohledávek. Z dopisů ze dne 5. 8. 2021 a 17. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení žalobou uplatněného nároku vyrozuměn jak společností [právnická osoba], tak žalobkyní. 9. Z dopisu ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] s tím, že pokud tak do 22. 9. 2021 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. 10. Z dopisu ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] s tím, že pokud tak do 1. 11. 2021 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 20. 10. 2021. 11. Z dalšího podacího archu ze dne 9. 8. 2021 se pak podává, že toho dne žalobkyně žalovanému odeslala dopis. O jaký dopis se však jednalo, z této listiny nevyplývá. 12. Z listiny nazvané výpis úkonů mimosoudního vymáhání soud pouze zjistil, že žalobkyně eviduje dva odeslané dopisy žalovanému, a to ze dne [datum] a [datum]. 13. Z listiny nazvané [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť přiložení této listiny k žalobě zůstalo bez vysvětlení a soudu není zřejmé, za jakým účelem byla vytvořena a jaké skutečnosti by z ní měly vyplývat. 14. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 24. 9. 2019 se společností [právnická osoba] smlouvu, kde se uvedená společnost zavázala poskytnout mu 22 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 118 Kč, úplatu ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 960 Kč, to vše v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč při podpisu smlouvy v hotovosti vyplaceny, přičemž dosud zaplatil jen 5 921 Kč. Před uzavřením smlouvy obchodní zástupkyně společnosti sepsala žádost o úvěr, kde jsou uvedeny některé údaje o žalovaném, o jeho zaměstnání, příjmech a výdajích. Je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán se mzdou [částka], je svobodný, nemá děti, bydlí v nájmu a nemá žádné dluhy. Na nájem vynakládá [částka], [částka] na jídlo dopravu a osobní výdaje a [částka] vynakládá na splátky stávajících půjček. K ověření těchto údajů byla předložena pracovní smlouva, podle které byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou za mzdu [částka] měsíčně, výplatní pásky za květen, červen a červenec 2019, podle kterých žalovaný pobíral hrubou mzdu [částka] měsíčně, na účet však obdržel [částka], [částka] a [částka]. Z toho činilo [částka] osobní ohodnocení a krom hrubé mzdy zbytek tvořily prémie. Nájemní smlouvu žalobkyně nepředložila celou, tak není zřejmé za jaké nájemné a úhrady za související služby měl žalovaný prostor k bydlení pronajat. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 pak společnost postoupila mimo jiné žalobou uplatněný nárok žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 15. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím