24 C 6/2022-121 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 22. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 140 458,24 Kč spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 7. 5. 2019 smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 148 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 11,7 % ročně, a to v 96 měsíčních splátkách po 2 381,09 Kč a dále pojištění schopnosti splácet ve výši 236 Kč měsíčně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 6. 4. 2021 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 129 904,85 Kč, úroku ke dni zesplatnění ve výši 4 575,74 Kč, úroku z prodlení z jistiny do dne 29. 10. 2021 ve výši 4 182,66 Kč, úroku z prodlení z obchodního úroku do dne 29. 10. 2021 ve výši 186,99 Kč, poplatků ve výši 708 Kč (3 * 236 Kč poplatek za pojištění) a poplatků ve výši 900 Kč (300 Kč za zesplatnění a 600 Kč za upomínku). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách soud zjistil, že žalovaný má u žalobkyně veden běžný účet již od 21. 11. 2007, přičemž k němu měl sjednané povolené přečerpání (kontokorentní úvěr) až do výše limitu 45 000 Kč. Rovněž měl žalovaný zřízeno internetové bankovnictví s podepisováním mobilním klíčem. 4. Z listiny nazvané smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že tuto dne 7. 5. 2019 v rámci internetového bankovnictví uzavřeli žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 148 000 Kč převodem na jeho běžný účet a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 11,7 % ročně v 95 měsíčních splátkách po 2 617,09 Kč (včetně pojištění 236 Kč) a poslední 96. ve výši 3 947,39 Kč (včetně pojištění 236 Kč) splatných vždy ke každému 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 18. 6. 2019 Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 231 209,94 Kč (bez pojištění). Pro případ prodlení s jakoukoliv úhradou se účastníci dohodli, že je žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr splatným a požadovat po žalovaném úroky z prodlení a poplatky dle sazebníku. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru včetně některých sankčních poplatků. Předložené všeobecné produktové podmínky pak obsahují zejména výklad některých pojmů, ujednání o doručování a zakotvují možnost aktualizace sazebníku poplatků. 5. Z listiny nazvané sazebník poplatků soud zjistil, že jsou zde mimo jiné pro splátkové úvěry uvedeny poplatky ve výši 300 Kč za výzvu k předčasnému splacení a 600 Kč za zaslání každé upomínky. 6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že dne 7. 5. 2019 sem byla připsána částka 148 000 Kč jako čerpání úvěru. Dále se z těchto výpisů podává, že již v říjnu 2018 měl žalovaný na tomto účtu záporný zůstatek (cca 28 – 35 tis. Kč), a to až do května 2019, kdy mu tam byl připsán projednávaný úvěr. Na tento účet byla žalovanému vyplácena mzda, a to v roce 2019 v lednu [částka], v únoru [částka], v březnu [částka] a v dubnu [částka]. Dále měl žalovaný v tomto období drobné příjmy od fyzických osob, kterým jinak platil on. 7. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný celkem na tento úvěr zaplatil 50 360,46 Kč. Totéž se podává z předložené platební historie. 8. Z dopisu ze dne 8. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně, jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 136 173,25 Kč splatným ke dni 6. 4. 2021. 9. Z dopisu ze dne 3. 11. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 140 614,83 Kč nejpozději do 7 dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne 3. 11. 2021. 10. Z listiny nazvané žádost o úvěr soud zjistil, že žalovaný 7. 5. 2019 požádal v rámci internetového bankovnictví žalobkyni o úvěr ve výši 70 000 Kč na 24 měsíců s úrokem 6,9 % ročně. Je zde uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním domě / bytu, je ženatý, má příjem [částka] a při jednom zdroji příjmů činí celkové příjmy domácnosti [částka]. Mimo žalobkyni žádné úvěry ani zápůjčky nemá. 11. Z listiny nazvané potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že 4. 1. 2017 měl žalovaný u předchozího zaměstnavatele průměrně mzdu [částka]. 12. Z listiny nazvané vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně počítala s příjmem žalovaného (ověřeným dokladem k jiné žádosti) ve výši 50 000 Kč měsíčně s tím, že při jednom zdroji příjmu činí celkové příjmy domácnosti žalovaného [částka]. Dosud žalovaný žalobkyni splácí [částka] měsíčně, požádal o úvěr ve výši 70 000 Kč a bylo mu schváleno 148 000 Kč se splátkou 2 381,09 Kč. V době podání žádosti o úvěr měl žalovaný u žalobkyně čtyři nesplacené závazky v celkové výši 546 175,30 Kč. 13. Z listin nazvaných výpočet obchodního úroku a amortizace soud pro níže vyložený právní názor žádná skutková zjištění nečinil. 14. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 7. 5. 2019 v rámci internetového bankovnictví požádal o úvěr ve výši 70 000 Kč na 24 měsíců, uvedl, že jeho příjmy činí [částka] měsíčně a při jednom zdroji příjmů činí celkové příjmy domácnosti [částka], je ženatý a bydlí ve vlastním. Mimo žalobkyni žádné úvěry ani zápůjčky nemá. Téhož dne pak se žalobkyní uzavřel smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout mu 148 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 11,7 % ročně v 95 měsíčních splátkách po 2 617,09 Kč (včetně pojištění 236 Kč) a poslední 96. ve výši 3 947,39 Kč (včetně pojištění 236 Kč) splatných vždy ke každému 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 18. 6. 2019. Rovněž 7. 5. 2019 pak byly peněžní prostředky ve výši 148 000 Kč žalobkyní poukázány žalovanému na jeho běžný účet. Žalovaný z počátku řádně splácel, nicméně zaplatil jen 50 360,46 Kč a dostal se do prodlení. Proto žalobkyně prohlásila celý zůstatek úvěru ke dni 6. 4. 2021 splatným. Při sjednávání úvěru žalobkyně vycházela ze žalovaným sdělených údajů. Ohledně výdajů pak podle svých tvrzení vycházela z dat Českého statistického úřadu. Žalovaný však na běžném účtu měl minimálně od října 2018 záporný zůstatek a u žalobkyně další čtyři úvěry v celkové nesplacené výši [částka] a splátkami [částka] měsíčně. Příjem žalovaný zdaleka neměl ve výši 50 000 Kč měsíčně (viz shora). 15. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí