28 C 269/2021-79 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 13. 11. 2017 elektronicky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel žalovanému poskytl a na jeho bankovní účet pod VS shodným s rodným číslem žalovaného vyplatil částku 2 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne 13. 2. 2018. Pohledávku za žalovaným postoupil původní věřitel smlouvou ze dne 1. 1. 2021 žalobkyni. Ta žalovaného o zaplacení prostřednictvím svého zástupce upomenula, a však marně. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného původní věřitel ověřoval lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, s čímž žalovaná uzavřením smlouvy souhlasila. Odesláním žádosti o úvěr pak žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen zápůjčku splatit, a své možnosti řádně zvážil. Původní věřitel tak neměl pochybnosti o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Soud ve věci nařídil jednání na 3. 2. 2022, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud proto žalobu přezkoumal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] disponuje osobními údaji žalovaného, které zanesla do formuláře smlouvy o zápůjčce žalovanou nepodepsaného. Dne 13. 11. 2017 byla z účtu jmenované společnosti odepsána částka 2 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod VS [číslo] které je shodné s rodným číslem žalovaného. Podle smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 1. 1. 2021 původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni, což, jak je zřejmé z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a podacího lístku z téhož dne, žalovanému písemně oznámil a vyzval heh k zaplacení. Plní-li účastník nedostatečně svou důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností (§ 118a o.s.ř.). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10 však upravuje ustanovení § 118a o.s.ř. jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. Března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V projednávané věci, kdy soud jen z žalobkyní předložených jistin nemohl mít tvrzené skutečnosti za prokázané, a pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující, soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně tvrzené skutečnosti o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s konkrétním obsahem neprokázala. Právním posouzením shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), a to ani tím způsobem, o kterém se žalobkyně zmiňovala v žalobě, tedy distančním způsobem za použití prostředků komunikace na dálku. Podle ust. § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému obohacení vydat. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V projednávané věci soud žalobkyni uvěřil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému poukázala na účet částku ve výši 2 000 Kč, na níž dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho. Protože žalobkyně, jak uvedeno shora, vznik smlouvy neprokázala, má vůči žalovanému pouze právo na zaplacení toho, co mu bez právního důvodu plnila, tedy částky 2 000 Kč. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 2 000 Kč, a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od 26. 5. 2021, tedy ode dne následujícího, kdy se poslední den odběrní lhůty mohl seznámit se žalobou, která je prvou výzvou k plnění, jež se dostala do dispozice žalovaného, soud žalobkyni podle § 1970 přiznal i příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, což vzhledem k okamžiku prodlení nebylo případné, přisoudil soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne 26. 5. 2021 ve výši 8,25 % ročně dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., a ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 455,34 Kč, přičemž tato částka představuje 30,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,29 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 658,63 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.