31 C 143/2022-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 429 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku vlastníka motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“). Žalovaný jako vlastník neměl sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu [registrační značka], a to od 19. 11. 2019 do 28. 4. 2020, tj. 162 dní, a dále k osobnímu automobilu [registrační značka], od 21. 1. 2020 do 10. 5. 2020, tj. 111 dní, (dále jen„ vozidlo“). Žalobkyně jej proto vyzvala k zaplacení příspěvků v celkové výši 14 829 Kč (7 614 Kč + 7 215 Kč) a poplatků spojených s vymáháním příspěvku ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 5. 9. 2022. Žalobkyně se z jednání přípisem omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, ze kterých zjistil následující skutečnosti: Dopisem ze dne 16. 7. 2020 a upomínkami ze dne 22. 10. 2020 a 3. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 7 215 Kč, protože žalovaný neměl uzavřené povinné ručení k vozidlu Renault Laguna, [registrační značka] (objem válců nad 1850 do 2500 cm3) v období od 21. 1. 2020 do 10. 5. 2020, a poplatku za vymáhání ve výši 300 Kč. Tuto zásilku si dle informací České pošty příjemce nepřevzal. Dopisem ze dne 9. 7. 2020 a upomínkou ze dne 14. 10. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 7 614 Kč za vozidlo Reanult Megane Scenic (RZ [anonymizováno]) období od 19. 11. 2019 do 28. 4. 2020, a poplatku za vymáhání ve výši 300 Kč. Tuto zásilku si dle informací České pošty žalovaný rovněž nepřevzal. Dopisem ze dne 8. 11. 2021 odeslaným dle informací České pošty téhož dne, vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky právní zástupkyně žalobkyně. Z výpisu z databáze žalobkyně vycházející z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem obou vozidel od 27. 9. 2017 resp. od 5. 11. 2019, což je k vozidlu Renault Megane Scenic doloženo i kopií kupní smlouvy. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem výše označených vozidel, přičemž ve výše uvedených obdobích neměl k vozidlům sjednané povinné ručení po dobu 162 a 111 dní, přičemž zaslanými výzvami byl žalobkyní vyzván k zaplacení částek 7 614 Kč a 7 215 Kč jako příspěvků do garančního fondu a částek 2 x 300 Kč jako náhrad nákladů na uplatnění nároků. Následně byl žalovaný žalobkyní upomínán opětovně a byly mu i zaslány předžalobní výzvy právní zástupkyní žalobkyně. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 do 2500 cm3 65 Kč a u druhého vozila nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 8. Podle § 2a Vyhlášky, výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jako vlastník vozidel povinen pojistit odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a vzhledem k tomu, že tak neučinil, měl povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek 47 Kč za každý nepojištěný den, tj. celkem 7 614 Kč (162 dní x 47 Kč) a 65 Kč za každý u druhého vozidla, tj. celkem 7 215 Kč. Protože tak neučinil, byl po výzvě žalobkyně povinen nahradit žalobkyni i náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek (2 x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádné nezaplatil, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle § 1968 o. z. ode dne následujícího po splatnostech obou příspěvků. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 429 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč (srov. např. řízení sp. zn. 34 C 216/2021, 1 C 85/2021 nebo 18 C 169/2021).