31 C 241/2020-122 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala na (původní žalované) [jméno] [příjmení] zaplacení částky 13 662,15 Kč z titulu nesplaceného úvěru ze dne 17. 4. 2018. V průběhu řízení došlo k vystoupení původní žalované [jméno] [příjmení] a vstupu současné žalované k návrhu žalobkyně s odkazem na odsouzení žalované v rámci trestního řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. [spisová značka], v jehož důsledku i žalobkyně opravila skutková tvrzení a po žalované požaduje zaplatit škodu 9 830 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem ve výši 7 627,74 Kč a úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 9 830 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení) eventuálně vydat vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 9 830 Kč jejím protiprávním jednáním spočívajícím v tom, že využila důvěřivosti a ovlivnitelnosti [jméno] [příjmení], kterou dne 17. 4. 2018 přiměla k uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě Poštovní spořitelny [číslo], ze které vyčerpala částku 9 830 Kč, s tím, že ve zbytku dle petitu v čl. V. podání žalobkyně z 2. 9. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět, a proto ve stejném rozsahu soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústním jednáním se nedostavila, stejně jako žalobkyně, která se omluvila, a proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutečnosti: Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc dne [datum]) byla žalovaná ([celé jméno žalované]) pravomocně odsouzena mimo jiné i za přečin podvodu k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků s podmíněným odkladem na 2 roky, a to krom řady jiných skutků i za skutek spočívající v tom, že přiměla poškozenou [jméno] [příjmení] k založení účtu u žalobkyně, kterým následně disponovala a ze kterého byly prováděny automatické splátky na částky čerpané podle úvěrové smlouvy. S ohledem na vázanost soudu v projednávané věci skutkovou větou výše uvedeného pravomocného rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře, soud v souladu s tím z dalších provedených listinných důkazu zjistil, že úvěrovou smlouvu sice podepsala žalovaná, nicméně čerpané prostředky si dle všeho přisvojila žalovaná, která z účtu vedeného na jméno paní [příjmení], na který si nechala vyplácet i další podvodně sjednané úvěry, prováděla i splátky na čerpaný úvěr. Podle výpisu z účtu zůstala z čerpaného úvěru neuhrazena na jistině částka 9 830 Kč. Další navrhované důkazy soud s ohledem na již učiněná skutková zjištění pro nadbytečnost neprováděl. 3. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Z provedeného dokazování, zejm. pak z výše citovaného trestního rozsudku ve spojení s dalšími provedenými důkazy, jehož skutkovou větou je soud v této věci podle § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán, je zřejmé, že žalovaná úvěrovou smlouvu pouze podepsala pod vlivem žalované, která jejím zneužitím chtěla získat prostředky z poskytnutého úvěru pro sebe, což se i nakonec co do částky 9 830 Kč stalo, takže se v tomto rozsahu žalovaná na žalobkyni bezdůvodně obohatila a je povinna vzniklé bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Jelikož po částečném zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby (výrok I.) zůstala předmětem řízením jen jistina 9 830 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 7 627,74 Kč a úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 9 830 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, k jejichž úhradě se žalovaná nezavázala a které ani nemohou na rozdíl o zákonného úroku z prodlení, který však žalobkyně neuplatnila, vyplývat z bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě ve výroku II. vyhověl co do částky 9 830 Kč a ve zbytku žalobu s odkazem na shora uvedené ve výroku III. zamítl. 5. I přes částečný neúspěch žalobkyně (výrok III.) soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o.s.ř. ve výši 14 068 Kč, neboť žalobkyně žalobu původně podávala, aniž by věděla o trestné činnosti žalované, které tak lze z procesního hlediska přičítat zavinění částečného zastavení řízení (výrok I.). Přiznané náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) podle odměny vyúčtované zástupcem žalobkyně v podání ze dne 2. 9. 2022, tj. z částky 1 500 Kč za každý z 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a 4 písemná podání ve věci samé) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 268 Kč.