31 C 295/2021-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 895 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku vlastníka motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“). Žalovaná jako vlastník neměla sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), a to za dvě období od 27. 2. 2020 do 24. 5. 2020, tj. 88 dní, a od 4. 9. 2019 do 28. 10. 2019, tj. 55 dní, žalobkyně ji proto vyzvala k zaplacení příspěvků ve výši 5 720 Kč a 3 575 Kč a poplatků spojených s vymáháním příspěvků 2 x 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 16. 2. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla vlastníkem vozidla (Seat Cordoba, [registrační značka]), přičemž ve výše uvedených obdobích neměla k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) po dobu 88 a 55 dní, přičemž dopisy ze dne 26. 8. 2020 a 30. 7. 2020 byla žalobkyní vyzvána k zaplacení částky 5 720 Kč a 3 575 Kč jako příspěvků do garančního fondu za obě období a částky 600 Kč (2 x 300 Kč) jako náhrady nákladů na uplatnění nároků. Následně byla žalovaná žalobkyní upomínána opětovně i předžalobními výzvami právního zástupce žalobkyně. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná byla jako vlastník vozidla povinna dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), pojistit odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a vzhledem k tomu, že tak ve výše uvedených obdobích neučinila, měla dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek vypočtený dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč za každý nepojištěný den x 143) a protože tak neučinila, byla po výzvě žalobkyně povinna nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek (2 x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh řádné nezaplatila, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle § 1968 o. z. ode dne následujícího po splatnostech obou příspěvků. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 895 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.