34 C 161/2022-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 371 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s ním dne 22. 6. 2020 uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s počátkem pojištění 22. 6. 2020. Za období od 22. 6. 2020 do 22. 7. 2021, kdy pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení, činil dluh na pojistném 1 371 Kč. Žalovaný tento svůj dluh žalobkyni neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy ze dne 30. 11. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], s počátkem pojištění 22. 6. 2020 a kvartálním pojistným ve výši 1 008 Kč. Předmětná pojistná smlouva dne 22. 7. 2021 zanikla z důvodu nehrazení pojistného, a to ani přes upozornění žalobkyně ze dne 3. 6. 2021. Žalovanému vznikl za období od 22. 3. 2021 do 22. 7. 2021 dluh na pojistném 1 371 Kč. Žalovaný dlužnou jistinu neuhradil ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 30. 11. 2021. 6. Podle § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy (dále jen„ ZoPOV“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle § 3 odst. 2 věta první ZoPOV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Podle § 3 odst. 4 ZoPOV pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b. 9. Podle § 12 odst. 1 písm. e) ZoPOV pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 10. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o. z.“) o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto povinnou osobou dle § 3 odst. 2 ZoPOV, byla platně dle § 3 odst. 1 ZoPOV uzavřena pojistná smlouva s náležitostmi dle § 3 odst. 4 ZoPOV. Pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného dle § 12 odst. 1 písm. e) ZoPOV dne 22. 7. 2021, a to z důvodu neuhrazení pojistného ani přes zaslanou upomínku dle stejného ustanovení, jež obsahovala upozornění na možnost zániku pojištění. Vzhledem k tomu, že však žalovaný pojistné řádně a včas neplatil, vznikl mu za vymezené období, jak je uvedeno shora, dluh na pojistném výši 1 371 Kč. Žalovaný je tak nadále povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy nastala splatnost jednotlivých plateb pojistného, do dne připsání provedené úhrady na účet žalobkyně. Žalobkyně však úrok z prodlení požaduje teprve od 10. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 371 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.