34 C 261/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 98 626,54 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 27. 7. 2006 smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 270 000 Kč, jež žalovanému poskytla v srpnu 2006. Žalobkyně od Smlouvy odstoupila ke dni 11. 4. 2017 z důvodu zjištění úpadku žalovaného. Ke dni 15. 1. 2021 pak dlužná částka činila 98 626,54 Kč. Předmětem žaloby je pak jen nesplacená jistina ve výši 98 626,54 Kč, úrok ve výši 6,4 % ročně z částky 98 626,54 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 98 626,54 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 27. 7. 2006. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 270 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s úrokem ve výši 6,40 % formou měsíčních splátek ve výši 1 440 Kč, dále se žalovaný zavázal hradit částku 25 Kč měsíčně za vedení účtu překlenovacího úvěru. 5. Z Všeobecných úvěrových podmínek žalobkyně platných ze dne 1. 5. 2006 soud zjistil, že v článku 4 odst. 13 se žalovaný zavázal pro případ prodlení s úhradou svých závazků vůči ze Smlouvy uhradit úroky z prodlení ve výši vždy aktuální diskontní sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů. 6. Z oznámení o výplatě překlenovacího úvěru ze dne 3. 8. 2006 soud zjistil, že žalobkyně potvrdila, že žalovanému vyplatila částku 264 606 Kč dne 3. 8. 2006 dle jeho instrukcí. 7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27. 12. 2016 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že odstupuje od Smlouvy ke dni předcházejícímu zjištění jeho úpadku. 8. Z výzvy k úhradě odstoupené pohledávky ze dne 30. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 104 946,84 Kč z titulu zaniklé Smlouvy. 9. Z vyčíslení pohledávky ke dni 15. 1. 2021 ze dne 22. 1. 2021 soud zjistil, že k tomuto dni činila dlužná jistina úvěru dle Smlouvy částku 98 626,54 Kč. 10. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 12. Dne 27. 7. 2006 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 270 000 Kč. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalovanému dne 3. 8. 2006 bezhotovostním převodem na jím uvedený účet. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 440 Kč plus 25 Kč za vedení účtu. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 6,4 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou svých závazků byla sjednaná výše smluvních úroků z prodlení ve výši diskontní sazby vyhlašované Českou národní bankou zvýšená o 7 %. Žalovaný však své závazky neplnil. Když pak byl zjištěn úpadek žalovaného, odstoupila žalobkyně od Smlouvy ke dni tomuto předcházejícímu. Dle vyčíslení pohledávky ze dne 22. 1. 2021, činila pohledávka žalobkyně za žalovaným ze Smlouvy ke dni 15. 1. 2021 částku 98 626,54 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 30. 10. 2020 k zaplacení jeho dluhu, ale bezúspěšně. 13. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění, (dále jen„ ObchZ“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 365 ObchZ, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 369 ObchZ. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 16. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva jako smlouva o úvěru dle § 497 ObchZ. Na základě zjištění úpadku žalovaného žalobkyně od Smlouvy odstoupila a vyzvala jej k úhradě dlužných pohledávek. Žalovaný se tak dostal do prodlení ve smyslu § 365 a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat i úroky z prodlení ve smyslu § 369 ObchZ. Žalovaný ke dni 15. 1. 2021 dlužil žalobkyni částku 98 626,54 Kč představující dlužnou jistinu úvěru. Ohledně příslušenství žalobkyně požaduje obchodní úroky ve sjednané výši až od 16. 1. 2021 a smluvní úroky z prodlení ve výši nižší než sjednané, tedy v sazbě 3 % ročně, a to opět od 16. 1. 2021. 17. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 946 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a žaloba). 19. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.