34 C 336/2021-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobce se svojí žalobou ze dne 25. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 1 500 Kč za provedený nucený odtah osobního automobilu [registrační značka], který tvořil překážku v silničním provozu v ulici [ulice] v [obec]. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše a zavázala se dlužnou částku uhradit do 11. 4. 2020. Svému závazku nedostála, proto jí byla dne 24. 6. 2020 zaslána výzva k zaplacení. Žalovaná dlužnou částku ani tak neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě, žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Žalovaná dluží žalobci částku 1 500 Kč za provedený odtah osobního automobilu [registrační značka], který tvořil překážku silničního provozu v ulici [ulice] v [obec] O odtahu vozidla byl pořízen záznam o odtažení vozidla ze dne 10. 3. 2020. Vzniklé náklady spojené s odtahem vozidla v celkové výši 1 500 Kč žalovaná uznala a zavázala se uhradit do 11. 4. 2020. Dlužnou částku ani přes výzvu žalobce ze dne 24. 6. 2020 neuhradila. 7. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že vozidlo žalované tvořilo překážku v silničním provozu, pročež bylo žalobcem odtaženo. Žalovaná následně uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve smyslu § 2053 o.z., čímž vytvořila vyvratitelnou domněnku, že předmětný dluh v době jeho uznání trval. Žalovaná však podmínky sjednané v uznání dluhu opětovně porušila, čímž se opět dostala do prodlení. V návaznosti na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.